O víkendu se v Praze uskutečnil jeden z prvních festivalů letošní sezóny, poměrné mladý Metronome Festival, který se navzdory svému jménu odehrál nikoliv na Letenských pláních, nýbrž na pražském Výstavišti. I když z hudebního hlediska se sázelo spíše na retro jistotu, organizace festivalu byla na velice vysoké úrovni, kterou Metronomu můžou závidět i Colours of Ostrava.
I na Wonderwall došlo
Již čtvrtý ročník Metronome Festivalu, který nám opakovaně dokazuje, že městské festivaly mají smysl, odstartovali v pátek večer britští Band of Skulls, kteří i přes skromné publikum nakonec roztancovali poloprázdnou ČT Park Stage. První sázkou na jistotu pak bylo vystoupení legendárního Pražského výběru, kteří i přes pokročilý věk přilákali poměrně velký počet diváků, což jenom potvrdilo tvrzení, že český návštěvník festivalu má ze všeho nejraději staré dobré klasiky. To nemusí být nutně na škodu, ale přeci jenom bychom uvítali, kdyby se příští rok objevil jako headliner někdo, kdo nezačal svou kariéru v 90. letech.
Narážíme tím na hlavní hvězdu prvního večera, kterou byl bývalý frontman kapely Oasis a zlé dítě britské popové hudby, zpěvák Liam Gallagher, který se tak stal jedním ze dvou největších lákadel celého festivalu. O mladším z bratrů Gallagherových se dobře ví, že nesnáší dlouhé koncerty, a proto nás během pouhé hodiny a půl vzal na rychlou procházku po své celé hudební kariéře – dočkali jsme se ultrahitovky Wonderwall (kterou za Liama napůl odzpívali fanoušci) či Roll With It, ale na druhou stranu byla celkem škoda, že tentokrát vypustil Some Might Say, které by venkovní provedení slušelo přeci jen více než zbytečně dlouhé Champagne Supernova. I na jeho novou sólovou tvorbu došlo a třeba taková Wall of Glass patřila k naprostým vrcholům večera – a ano, i Liamovo ikonické hraní na tamburínu bylo.
3D brýle pro Kraftwerk
Druhý den akce se nesl ve znamení dvou jmen – skotských Primal Scream a německé elektronické legendy Kraftwerk. A obojí bylo skvělé, i když pokaždé jinak; zatímco Primal Scream pobíhali po pódiu za doprovodu světelné show a zvuků hitovek jako je Loaded či protifašistická Swastika Eyes s obrovským Donaldem Trumpem promítaným za kapelou, Kraftwerk nám dokonale předvedli, proč se jim občas říká „kapela německých robotů“. 3D projekce podpořená brýlemi sice fungovala, jen když stál člověk přímo uprostřed, ale jinak se fanoušci dočkali přesně toho pro co si přišli – strojově přesné elektroniky, jejíž vrcholem byla zaktualizovaná Radioactivity.
Hudba ovšem nebyla jediným lákadlem festivalu, který kromě řady hudebních stagí, nabízel i další možnosti zábavy. Jedním z těch bezesporu nejoriginálnějších byla obří suchozemská loď Captain Morgan Port Royal, která kromě obřího baru nabídla i příjemnou relax zónu či vyhlídkovou palubu. Gigantické plavidlo, které mimochodem vydalo jako skutečná replika lodi, je přes 17 metrů dlouhé, 7 metrů široké a má neuvěřitelných 14 metrů na výšku – i po složení má loď Captain Morgan ty největší rozměry, jaké jsou při přepravě po českých silnicích vůbec dovoleny. Jestli vás mrzí, že jste toto zakotvení lodi nestihli, nezoufejte, v průběhu festivalové sezóny loď popluje na další místa včetně populárního High Jumpu.
Skvělá organizace
I když si diváci dozajista užili vystoupení svých oblíbených interpretů, neškodilo by příští rok trochu zariskovat po vzoru Colours of Ostrava a pozvat i někoho mladšího – takový Arctic Monkeys by asi nikomu nevadili. Co si ale zaslouží skutečnou pochvalu je organizace celého festivalu, která byla skutečně na špičkové úrovni. Vůbec poprvé musíme pochválit bezkontaktní náramky, které byli jedinou možností, jak na festivalu platit – fungovaly zcela bez problému a jejich nabití bylo rychlé a snadné. Snad i to byl důvod, proč jsme se nikde nedočkali front a za celý festival jsme nejdéle čekali na pivo necelých 5 minut, a to dokonce u stánku, který byl hned proti největší stage. Za nás stál letos Metronome prostě za to.
A tady si přečtěte, které hvězdy můžete letos stalkovat na festivalu v Karlových Varech.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
