Uctívání patří k dějinám lidstva už od pravěku. I lidé, kteří v žádného boha nevěří, uctívají například celebrity. V dnešním článku se podíváme na nejbizarnější relikvie, u nichž lidé věří, že mají zázračnou moc.
Náboženství je neodmyslitelně spjato se symboly. Opírá se o ně každá víra. Tyto symboly mohou existovat jak ve fyzické formě, jako například budovy (Židé mají zbořený Šalamounův chrám, muslimové černý kámen v kostce Ka´abě umístěný v Mekce), nebo také jako pozůstatky po slavných činech či přímo po jejich vykonavatelích. V tomto článku jsme pro vás vybrali ty nejzajímavější, a jak už to tak bývá, zároveň i nejbizarnější.
Křesťanství
V křesťanství hrají relikvie velice zásadní roli. Jedná se hlavně o relikvie svatých, či přímo Ježíše Krista nebo jeho rodiny. Ve středověku byla víra v moc relikvií veliká a objevilo se mnoho falešných Kristových hřebů, které poté byly uchovávány v kostelích ve speciálních schránkách jako největší poklad. Zde si je nutno připomenout, že samotný Ježíš Kristus skutečně existoval, dnes je již historicky doloženou postavou. Velký ohlas vzbudil také nedávný nález relikvií na Milevsku. Proč je však kolem nich takové haló, když historici vědí, že hřeby zde nalezené nejsou nejspíš z Kristových dob? Jelikož pomohou ilustrovat, jak vypadal kult těchto svatých pozůstatků, jsou historiky velice oceňovány. Samotné slovo relikvie je odvozeno od latinského reliquiae, což znamená ostatky. Za středověku například mnoho katolických kostelů věřilo, že uchovává skutečnou Ježíšovu předkožku (jelikož byl Žid, tak byl po narození obřezán). V katedrále v chorvatském Dubrovníku se má zase nacházet údajná plena, kterou byl Kristus přebalen. Mezi nejznámější křesťanské relikvie patří Turínské plátno. Posedlost relikviemi ve středověku ilustruje příběh svaté Alžběty Durynské. Maďarská světice, která byla kvůli mocenským sporům po smrti svého manžela pomalu umlácena a vyhladověna vlastním služebnictvem. Co nastalo po její smrti, bylo však ještě horší. Již za svého života byla mezi lidem nesmírně oblíbená. Po její smrti byly její ostatky rozebrány lidmi, kteří věřili, že byla světice. Nezastavili se před ničím a nebohé Alžbětě odřízli z těla i bradavky.
Buddhismus
Křesťanství a buddhismus jsou dvě náboženství, která uctívají relikvie asi nejvíce. Buddhismus se v tomto od katolíků (a pravoslavných) nikterak neliší, snad jen způsobem uctívání. Buddhovo učení (dharma) je tradičně mírumilovné, co však nastalo po jeho smrti, již tak nazvat nemůžeme. Buddhovy ostatky si chtěli odnést jeho nejbližší žáci, na místo však dorazili ozbrojenci a vznikla hádka. Aby se předešlo nepokojům, byly relikvie rozděleny mezi 8 oblastí – je však více než pravděpodobné, že došlo ještě k dalšímu dělení a část ostatků Buddhy se dostala za hranice Indie. V roce 873 čínský císař nechal do hlavního města přivézt část Buddhova prstu – podle kronik nastalo fanatické uctívání – lidé si před relikvií například trhali vlasy. Pozůstatky velkých učitelů a mistrů můžeme nalézt v pagodách (viz galerie).
Islám
Muslimové jsou známí svým vztahem k proroku Mohammedovi, jsou velice citliví na jeho zobrazování a karikování. V islámu však panuje přísný zákaz uctívání kohokoliv jiného než Boha. I přesto vznikl v muslimských zemích poměrně silný kult světců, kdy se lidé chodí modlit k jejich hrobům či mauzoleím (türbe). Největší oblibě se však těší samozřejmě pozůstatky samotného proroka, mezi něž patří jeho vous, miska, z níž jedl, údajný turban či hůl. Muslimové k těmto relikviím chovají velkou úctu, ale nemodlí se k nim (jako křesťané).
ZDROJE:
dailyartmagazine.com, buddhismus.cz, historycollection.com, wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
