Neuvěřitelně malebná je krajina v okolí soutěsky Aoos v severním Řecku. Zalesněné svahy hor Tymfi a Smolikas jsou součástí globálního geoparku Vikos - Aoos UNESCO a národního parku Northern Pindos a domovem divokých zvířat. Volně se zde procházejí vlci, medvědi a zejména symbol pohoří Pindos, kterým je balkánský kamzík.
Zdá se to být dokonalé. Jenže… Přestože jde o rezervaci pro divokou zvěř, pytlákům je to jedno a lov je zde na vzestupu. Navíc útoky na kamzíky propukají ve chvílích, kdy jsou nejvíc zranitelní. Sestupují z neuvěřitelně strmých útesů a těší se na pastvu na loukách a v lesích…
Snímače odhalují výstřely
Boj s pytláctvím naráží v Řecku na omezené zdroje, a to jak lidské, tak i finanční. Pytláci jsou v klidu, vědí, že zásahy proti nim nejsou časté a dostatečně intenzivní. Přitom právě dostatek hlídek je pro záchranu kamzíků zcela zásadní.
Proto se letos v lednu spojily organizace Rainforest Connection, výzkumníci divoké přírody z Výzkumného ústavu lesů a společnost Huawei. Na pomoc (nejen) řeckým kamzíkům vyrazila moderní technologie, konkrétně projekt TECH4ALL Guardian...
Zjednodušeně je díky tomu život kamzíků nepřetržitě monitorován, a to v reálném čase za pomoci akustické technologie. Jak tohle funguje? Každý snímač detekuje okolní zvuky v oblasti o rozloze 3 km2, a to včetně zvuků přímo ohrožujících divokou zvěř, jako jsou výstřely nebo motorové pily nelegálních dřevorubců.
Když se nevýhoda změní ve výhodu
Data jsou nepřetržitě přenášena prostřednictvím sítě GSM a ukládána na cloudové platformy. Algoritmy potom identifikují potenciální hrozby a v případě detekce střelby nebo motorové pily dostávají strážci parku prostřednictvím mobilní aplikace varování a mohou vyrazit kamzíkům na pomoc.
„Jsme velmi rádi, že pro projekt byla vybrána roklina Aoos, protože biologická rozmanitost je zde velmi vysoká a populace kamzíků je největší v zemi,“ reagoval starosta města Konitsa Nikolaos Exarchou.
To, co se pro kamzíky v určitou chvíli stává nevýhodou, protože jsou v nepřístupném terénu zranitelnější, se tímto okamžikem mění ve výhodu. Z hornatého terénu vede jen několik stezek, čímž se zvyšuje šance, že strážci pytláky najdou. A i když už je na místě nezastihnou, nashromážděná data poskytují důležité důkazy. Projekt už má první výsledky. V dubnu bylo na základě více než dvanácti stovek skenování zjištěno pět výstřelů.
„Tento projekt může pomoci chránit ohrožené druhy volně žijících živočichů v reálném čase,“ říká zástupce generálního ředitele pro lesnictví na ministerstvu životního prostředí a energetiky Evangelos Goudoufas s tím, že jde o první projekt svého druhu v Řecku.
Podobné články
Komerční článekDoporučujeme
Martin Miko
