RECENZE: Tate Taylor není Jordan Peele, ale Octavia Spencer je Máma, se kterou si to nechcete rozházet

Že s trochou humoru a dobrým nápadem může být i horor velmi dobrým filmem kinematografii, to dokazuje ve svých kouscích opěvovaný Jordan Peele. Totéž by si přál točit i Tate Taylor, bohužel jeho aktuální počin Máma kvalit Peelových snímků ani zdaleka nedosahuje. Mix nedotaženého psychologického thrilleru a podprůměrné teenage vyvražďovačky ze dna tahá pouze Octavia Spencer, která se pro jednou vymanila ze škatulky vřelých matek kvočen.

Zlá Máma

Hranice mezi hororem a thrillerem se v současné americké kinematografii stírá víc a víc. Bubáci ve skříni netáhnou, ale psychopati - to je to, čeho se dnes všichni bojíme. Sociální sítě, konspirační teorie, ekokatastrofy. Moderní společnost si žádá moderní strašáky a přehlcený divák i v děsivém filmu potřebuje myšlenku nebo kvalitní dialogy, aby ho vnímal a pokud možno si ho i na chvíli zapamatoval. Velmi dobře to dělá opěvovaný režisér Jordan Peele a zjevně by si to přál dělat i Tate Taylor, tvůrce nového snímku Máma, který minimálně inspiraci atmosférou právě Peelových filmů rozhodně nezapře.

Ale zatímco Peele ve svých počinech řeší třeba otázku rasismu a jeho styl je brutální a hutný, v Mámě není nic. Skoro nic; jen oscarová Octavia Spencer. Ta tu v roli Sue Ann aka Mámy vypadává ze své standardní škatulky vřelé kvočny, která nikdy nejde daleko po uklidňující obětí a vždy má po ruce radu či vlídné slovo. Tahle poloha je pro herečku typická, v Taylorově filmu, který je kamarádem Spencer a pracovali spolu už na Černobílém světě, ale dostává psychopatický twist.

Sue Ann je samotářská něco-čtyřicátnice z malého města, která celý život trpí tím, že ji všichni přehlíží a, jak postupně zjišťujeme, nese si i jedno malé traumátko ze střední školy. Cestu jak se vypořádat se vším, co ji tíží, objeví ve chvíli, kdy ji parta místních puberťáků požádá, zda by jim nekoupila alkohol. Sue Ann jim vyhoví a ještě navíc jim nabídne sklep svého domu jako zašívárnu, kterou postupně promění v legitimní ilegální bar pro nezletilé z celého okolí.

Tohle je jediný způsob, jak na Mámu nahlížet a dokoukat ji - jako na příběh Sue Ann. Film se dá ale zároveň vnímat jako klasický teenagerský vyvražďovací horor, jenže tam nastává problém - on to není teenagerský vyvražďovací horor a když, tak hodně špatný. Prázdné charaktery, prázdné dialogy, nefunkční vtipy - tohle byste si snad ani nestáhli.

Jedině Spencer tahá film ze dna totální podprůměrnosti, jenže ani to nestačí. Potenciál herečky schopné odehrát výbornou psychologickou story o ženě, které prostě a jednoduše definitivně hrábne, zabíjí právě Taylorova snaha cpát snímek do hororového žánru, přimíchávat do něj přebytečné ingredience a také velmi slabá koncovka. Není to strašidelné, není to napínavé, není to chytré a ani vtipné. Není to prostě nic.

A tady čtěte o další kinonovince - Rocketmanovi, životopisném muzikálu o Eltonu Johnovi.


Komentáře

Doporučeno pro vás