Vesmírní čarodějové

Jednou větou by se dalo říct, že ten film má hromadu problémů, ale tak nějak to nevadí, protože je to skvěle udělaná zábava pro celou rodinu. A přesně to má Star Wars být, protože ať už chcete nebo ne, v základu je to pořád drahá pohádka pro děti o vesmírných čarodějích. Samozřejmě, že v komiskech, videohrách a filmech mimo hlavní ságu můžete dělat westerny a politické thrillery a dramata z vesmírné LDNky, ale skywalkerovská sága má být poctivý rodinný blockbuster, což Vzestup Skywalkera prostě je.

Film skočí rovnou do děje tak, jak to mají ty nejlepší díly Star Wars ve zvyku a začátek působí podobně jako před rokem a půl Infinity War v rámci avengeří série. Není čas ztrácet čas, tady máte písmena letící vesmírem a rovnou jdeme do akce, máme toho hodně, jedem, jedem. Tím režisér J. J. Abrams sice fikaně docílil toho, že se divák nestihne nudit, bohužel je kvůli tomu především ze začátku ale tempo filmu poněkud nevyvážené, místy vyloženě podivné. Ke konci první třetiny se to srovná, a pak už jen sledujete Hvězdné války skrz na skrz. Což je ve finále možná největší problém filmu.

mohlo by vás zajímat

Půlku filmu si natočil sám a málem ho to stálo zdraví: O Star Wars nikdo nestál, kult vznikl jen díky Lucasovu absolutnímu nasazení

Hlavně opatrně!

Po divokém přijetí Epizody VIII a fiasku jménem Solo je vidět, že to chce producentka Kathleen Kennedy hrát bezpečně. Proto je ostatně Abrams zpátky, protože u Síla se probouzí dokázal, že tohle umí. Nelze se ale zbavit pocitu, že Lucasfilm držel i tak prověřeného a ve všech směrech vyhovujícího tvůrce možná až příliš zpátky, zvlášť vizuálně. Určitě je v tom filmu všechno funkční a vybroušené, spousta skvělých CGI efektů i praktických triků (loutky jsou tentokrát hrozně vydařené), střih a kompozice jsou to senzační, J. J. je koneckonců excelentní řemeslník, ale divák nikdy nedostane nic, co by mu vyloženě sebralo dech. Na druhou stranu, mezi velkými záběry á la "původní trilogie" o to lépe ale fungují dynamické akční scény, takže je znát, že si Abrams uvědomuje, jakým vizuálním jazykem právě mluví.

Dalším rozměrem, doslova, je 3D verze snímku. Abrams až podivně často užívá zabírání utíkajících postav z podhledu přes něco, co leží na zemi, což je při té četnosti přinejmenším zvláštní. S 3D se možná pojí i další podivné vizuální kiksy, ilustrativně se dá zmínit scéna, v níž postavy stojí s rozbouřeným mořem v zádech, ale vlny se nehýbají. Divák se domnívá, že je to schválně a něco to naznačuje, ale v dalších scénách už jsou to vlny normální.

GALERIE Rise of Skywalker recenze

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Celý snímek chvílemi působí, že je kamera úplně posedlá záběry, které nějakým způsobem připomínají původní trilogii, ale to tak nějak vyplývá ze zadání. Už v trailerech jsme slyšeli slovo „generations“ asi milionkrát a tohle spojení nového a starého je nejen hlavní téma Epizody IX, ale i celého Abramsova přínosu do Star Wars univerza.

Ve Vzestupu Skywalkera to už není tak nostalgické jak by mohlo být (a jak bylo v Epizodě VII), na druhou stranu všechny divoké změny, které do Hvězdných válek přitáhl Ryan Johnson, Abrams během prvních deseti minut dost brutálně smázl. Někdo možná bude tvrdit, že podobně, jako byla Síla se probouzí remakem čtyřky, Vzestup Skywalkera je remakem šestky. A něco pravdy na tom asi bude, ale jak říkával praotec Hvězdných válek George Lucas:,„Star Wars se mají rýmovat.“