Nepokoje v Detroitu

K brutálním sporům došlo v období detroitské historie, když se kdysi bohaté město potýkalo s intenzivními ekonomickými problémy a „kvalita mezirasových vztahů“ v celé zemi byla na pomyslném historickém minimu. Týdenní násilí si vyžádalo 43 mrtvých, 467 zraněných a 7200 zatčených.

Během léta 1967 propuklo v městských komunitách po celé Americe celkem 158 nepokojů, přičemž většina sdílela stejnou „spouštěcí událost“ – spor mezi segregovanými černošskými občany a bílými zástupci policie.

mohlo by vás zajímat

Kterak Beatles bojovali proti rasové segregaci již roku 1964: Nehrajeme pro rozdělené publikum a nehodláme s tím začít!

Policejní razie

Zástupci policejního oddělení v Detroitu často podnikali razie na ilegální bary a podniky v chudších čtvrtích města. V neděli 23. července 1967 ráno se však přesunuli ke klubu, v němž probíhala oslavná akce pro navrácené válečné veterány z Vietnamu. Ranní policejní aktivita tehdy přilákala dav přihlížejících, situace se začala rychle zhoršovat.

Nepokoje vypukly. Tisíce lidí z okolních budov brzy vypochodovaly na ulici, aby z místa vyprovodily policii pomocí kamenů a lahví. Policie místo rychle opustila – na 12. ulici, kde se klub nacházel, se však situace neuklidnila. Dav začal rabovat a vyplenil obchody i podniky v okolí.

Za svítání pak vypukl první požár a v plamenech byla brzy značná část ulice. Dopoledne byli všichni policisté a hasiči v Detroitu povoláni do služby, na 12. ulici se policisté snažili rozlícený dav krotit.

mohlo by vás zajímat

Když si móda vyžádala stovky zraněných: Nadrozměrný styl oblékání s názvem Zoot Suit spustil v Los Angeles masivní a rasově motivované pouliční nepokoje

Národní garda

Na žádost guvernéra státu Michigan George Romneyho povolal tehdejší prezident Lyndon B. Johnson Národní gardu. Ve městě byl vyhlášen výjimečný stav a po dálnici směrem do centra přijely tanky. Při potyčkách v ulicích se policejní zákroky vymkly kontrole. Situace přerostla v brutální střet mezi městskými a státními složkami a rozhořčeným černošským obyvatelstvem.

Nepokoje pokračovaly celý týden – s potlačením toho „nejhoršího“ násilí si poradila jen povolaná Národní garda s přístupem „proti násilí násilím a silou“. Krveprolití, žhářství a rabování si vyžádalo několik mrtvých a stovky zraněných. Více než 2000 budov bylo vypleněno nebo kompletně vypáleno. Podobně rozsáhlé rasové nepokoje neměly v amerických městech obdoby.

Zdroje: History, Česká televize