​Až 200 milionů lidí na světě se nachází v trvalém ohrožení života kvůli místu, kde žijí. Vysoký stupeň toxického znečištění však evidentně není důvodem k tomu, cokoliv měnit.

Tohle je pět nejhorších z nich.

1. Accra - Ghana (Afrika)

V hlavním ghanském městě v západní Africe se nachází druhý největší demontážní závod na světě. Jenže zatímco západním linkám velí většinou řád a čistota, koncově-zpracovatelský závod Agbogbloshire reprezentují jen obrovské haldy elektroniky, oblaka černého dýmu a duhové kaluže, ve kterých vesele hopkají děti z místních slumů. Masivní koncentrace těžkých kovů, které se z vypalování a tavení materiálů vyplavují do životního prostředí, nebere konce. Jenom množství olova naměřené ve zdejší půdě pětačtyřicetkrát přesahuje povolené limity.

accra_slum_0.jpg

2. Picher - Oklahoma (USA)

Kdysi malebné městečko je bezesporu nejnebezpečnějším a nejtoxičtějším místem v celé Americe a je považováno i za jedno z nejjedovatějších na světě. Ačkoliv by oklahomská vláda toto místo nejraději vymazala z mapy, ve městě duchů stále žijí lidé, kteří odmítají opustit své domovy. Zkázu kdysi malebného kraje má na svědomí někdejší těžba olova, ze kterého se vyráběly kulky. Nevyužitá hlušina plná zinkového a olověného prachu se dostává do ovzduší a zamořuje i podzemní vody. Celé město je navíc podtunelované a hrozí zde propady.

mesto.png

3. Norilsk - Sibiř (Rusko)

Toto místo kdysi sloužilo jako gulag. Nyní se pyšní nejznečištěnějším ovzduším na světě, které musí dýchat zhruba 200 tisíc obyvatel. Mrtvé stromy, dým, který štípe do očí a nikl, který doslova padá z nebe. To jsou atributy městečka, ve kterém se nyní těží kovy ze vzduchu. A to bez nadsázky! Ve městě se vyrábí pětina veškerého niklu na celém světě. Do ovzduší ročně unikne zhruba 1,9 milionu tun sulfur dioxinu, což je více, než vyprodukuje celá Francie. Kromě toho vzduch pojme až 10 800 tun těžkých kovů ročně. A to je slušná nálož.

norilsk-predicts-25_-increase-in-palladium-deficit-for-2013.si_.jpg

4. Citarum - Západní Jáva (Indonésie)

V souměstí v okolí Citaru žije zhruba 9 milionů obyvatel, kteří si vzhledem k tomu, že se zde nachází zhruba 2000 továren nemohou stěžovat na nedostatek práce. Problém je jen v tom, že za ni neseženou obživu. Továrny na obuv a oblečení pro západní svět vypouští do řek takové množství rozpuštěného hliníku, manganu a rtuti, že jíst zdejší rýži se rovná otravě. Koncentrace olova ve vodních zdrojích lokálně dosahuje tisícinásobku povolených limitů. O odpadcích radši ani nemluvíme.

afp_indonesia_trash_17oct12-975x651.jpg

5. Kalimantan - Borneo (Indonesie)

Jestliže se o ostrově Kalimantan kdysi hovořilo jako o perle Bornea a tropickém ráji, vězte, že je také třetím nejtoxičtějším místem na planetě. Těžba zlata, která se soustředí především na malé povrchové doly u vody, zapříčinila to, že se zelený ráj jako mávnutím proutku proměnil v rudé peklo. Rtuť tu ročně zahubí tolik lidí jako v celém euro-asijském regionu dohromady. Jak by řekl Werich: Sůl nad zlato.

gold-mines-in-kalimantan-indonesia.jpg

Ale kromě životního prostředí může být DOKONALÝ VRAH i stres!