Dvojčata za třicet dolarů
Dvojčata Chang a Eng svým rodičům připravila šokující a nepříjemné překvapení hned při narození. Když je rodiče a sousedé poprvé spatřili, pravděpodobně jim nikdo nepředpovídal dlouhý život. Očekávalo se, že přežijí jen několik hodin nebo maximálně dní. To, že se nakonec dožili poměrně vysokého věku, bylo spíše zázrakem než výsledkem tehdejších lékařských znalostí. Na počátku 19. století totiž nikdo neměl ponětí o tom, jak se dítě v těle matky vyvíjí. Navíc samotný porod byl určitě velmi náročný a matčino přežití bylo možné jen díky tomu, že chlapci byli velmi drobní.
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a smůla nechodí po horách, ale po lidech. Stejný osud potkal i rodiče slavných siamských dvojčat. Otec Ti-eye se živil jako rybář, zatímco matka Nok pečovala o rodinu. Po narození Changa a Enga jí přibylo spoustu nových starostí. Přesto se rozhodli, že udělají vše pro to, aby jejich synům usnadnili život, což byl odvážný a obdivuhodný krok. Pravidelným cvičením dosáhli toho, že chlapci, kteří naštěstí neměli srostlé kosti, získali o něco více prostoru pro vlastní pohyb. To se jim mělo do budoucna hodit, protože rodiče automaticky předpokládali, že synové jednou převezmou otcovo řemeslo.
Jednoho dne však do jejich vesnice zavítal obchodník Robert Hunter, který byl z dvojčat stejně ohromen jako každý, kdo je uviděl poprvé. Rozhodl se, že na tomto neobvyklém objevu vydělá, a měl v plánu bratry ukázat světu. Rodiče nakonec souhlasili s tím, že chlapci odplují do Ameriky, ale trvalo pět let, než je Hunter skutečně dostal za oceán. Matce, která mezitím ovdověla, zaplatil pouhých třicet dolarů a dvojčata se stala jeho majetkem.
Obchodník Hunter neztrácel čas a již během plavby na moři spojení bratři začali s výukou angličtiny. Díky jejich vysoké inteligenci to zvládli celkem snadno. Po připlutí do Ameriky je čekala zásadní životní změna. Okamžitě se totiž stali středem zájmu, ať už se objevili kdekoliv. Byli vystavováni na veřejnosti, vystupovali v divadlech i cirkusech a přitahovali pozornost obrovských davů. Měli ale štěstí, protože Hunter, přestože byl obchodník, se k nim choval velmi férově. Uvědomoval si, že bez jejich přítomnosti by jeho úspěch a zisky nebyly možné, a proto jim za jejich vystoupení vyplácel velkorysou odměnu. To v té době rozhodně nebylo běžné ani obvyklé.
Jako mladíci, kterým ještě nebylo ani dvacet let, často přemýšleli, zda by se měli pokusit o chirurgické oddělení. Lékaři si však nebyli jistí, jak by operace dopadla. Stále byla první polovina devatenáctého století a lékařské poznatky nebyly ještě tak daleko, aby se doktoři o něco takového pokoušeli. Nakonec se rozhodli, že si ponechají svůj stav.
Po nějaké době je veřejné vystupování přestalo bavit a rozhodli se usadit. Zvolili si Severní Karolínu, ale narazili na problém, když chtěli získat americké občanství Neměli žádné příjmení. Když čekali na úřadě, náhodou zaslechli jedno, které se jim líbilo, a tak ho použili. Tak se z nich stali bratři Chang a Eng Bunkerovi.
Z bratrů se stali američtí občané, kteří začali také společně podnikat. Zakoupili pozemky a otroky, založili plantáže, ale i přesto jim něco chybělo k úplnému štěstí. Po nějaké době toužili po manželství. Přestože bylo těžké si představit, jak by takové manželství mohlo fungovat, našly se ženy, které se toho nebály. Byly to sestry Adelaide a Sarah ze sousední farmy. Ačkoliv lidé takové svazky odsuzovali a považovali je spíše za symbolické, brzy přišlo překvapení, protože se obě ženy staly matkami. V průběhu života bratrů se narodilo celkem jedenadvacet dětí.
Manželství dvou mužů, kteří byli doslova spojený jeden s druhým, a dvou sester, které se v některých věcech neshodovaly, bylo opravdu neobvyklé i na tehdejší dobu. Aby se zachoval alespoň nějaký klid, nežili všichni ve společné domácnosti. Každá žena měla svůj vlastní dům, a bratři se střídali mezi nimi. I tak se však objevily problémy, konkrétně finanční potíže, které bratři nedokázali zvládnout, vedly k jejich postupnému úpadku. Eng propadl hazardu a Chang alkoholu, což vedlo k jejich zkáze. Ve věku dvaašedesáti let Chang zemřel na následky mrtvice a infekce, a Eng přežil svého siamského dvojče jen o pouhé dvě hodiny.
Jejich životní příběh dal název celému fenoménu srostlých dvojčat. Pocházeli z Thajska, které až do poloviny 20. století bylo známé jako Siam, a tak se těmto dvojčatům říká siamská.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chang_and_Eng_Bunker
https://www.britannica.com/biography/Chang-and-Eng
https://embryo.asu.edu/pages/chang-and-eng-bunker-1811-1874