První stroje ve vesmíru brzy doplnili živí tvorové a nakonec i člověk. Letos si připomínáme výročí 58 let, co se Jurij Gagarin jako první odvážlivec vydal na oběžnou dráhu Země. Byl to velký risk a do poslední chvíle se nevědělo, jak tento let dopadne. Řídicí středisko na Zemi prvnímu astronautovi dokonce zatajovalo letové informace, aby ho zbytečně neděsilo. Navíc panovala obava, že by se tam nahoře mohl zbláznit, takže celý let probíhal plně automatizovaně.
108 minut, které přepsaly historii
Dlouhé dva roky hledali Sověti vhodného kandidáta na první let do vesmíru. Ten musel splňovat přísné požadavky; pilot, perfektní zdravotní stav, věk do 35 let, váha do 75 kilo a výška do 175 centimetrů. Přihlásilo se celkem 3461 letců, z nichž se do nejužšího výběru propracovalo šest adeptů, po roce stráveném v Hvězdném městečku padl šťastný los na Jurije Gagarina. Vybrán byl pouhé 4 dny před prvním letem člověka do vesmíru.
Vesmírná loď Vostok 1 se do vesmíru vznesla z kosmodromu Bajkonur 12. dubna 1961 přesně v 9:07. Start se odehrál bez větších problémů, jen motory fungovaly o něco déle, a tak se Gagarin dostal na vyšší oběžnou dráhu, než bylo původně plánováno. Odtud se mohl kochat úžasným výhledem na planetu Zemi, který do té doby žádný smrtelník nespatřil.
Při letu po oběžné dráze se kosmická loď Vostok 1 zvolna převalovala. Nebyla udržována orientačními tryskami v jedné stabilní poloze. Hrozilo totiž, že by se příliš rychle spotřeboval hnací plyn, který byl životně důležitý pro zahájení návratové operace.
Ve stavu beztíže se Gagarin nejdříve najedl a pak už začal zaznamenávat všechny své poznatky do připraveného bločku, než mu uplavala tužka. Následně komunikoval se Zemí pouze verbálně. Když se z oběžné dráhy zeptal na parametry letu, z řídícího střediska se ozvalo: "Opakuj, neslyšíme tě." To však nebyla pravda. Na Zemi ho slyšeli dobře, ale nechtěli mu říct pravdu, neboť se pracovalo i s variantou, která přežití kosmonauta neumožňovala.
Kdyby se totiž z nějakých důvodů nepodařilo při sestupu zažehnout brzdicí motor, návratová kabina by zůstala na oběžné dráze. V takovém případě se sice počítalo s jejím samovolným sestupem, ale ten by trval 15 až 20 dní. Na tak dlouho přitom nebyly na palubě zásoby kyslíku, potravin a vody, chyběla by také elektrická energie, takže kosmonaut by se na zem vrátil mrtvý.
Sověti se báli, že se Gagarin zblázní
Velmi zajímavý je i fakt, že svou loď Vostok 1 neřídil a do jejího letu nijak nezasahoval. Vše mělo v ruce řídicí středisko dálkovými povely a kontrolou, ale průběh letu byl především řízen automatickým sekvencerem PVU Granit. Kosmonaut tedy nemohl převzít kontrolu nad letem.
Tento postup byl zvolen z důvodu reálné obavy, že se člověk ve vesmíru může pomátnout. Existoval jediný způsob, jak převzít řízení; zadat bezpečnostní kód, který byl pojistkou toho, že byl mentálně v pořádku. K tomu ale nakonec nedošlo, celých 108 minut v kosmu se obešlo bez větších problémů.
Ty nastaly až při přistání kvůli špatně vypnutému brzdícímu motoru, čímž se modul dostal do rotace. Nakonec však všechno dobře dopadlo a z Gagarina se stala jen chvíli po přistání celebrita světového formátu. Dlouhé dekády pak kremelská propaganda zatajovala podrobnosti letu. To se později ukázalo jako zbytečné a spíše kontraproduktivní, neboť to vedlo k šíření výmyslů a vyfabulovaných fám.
A tady se můžete podívat, jak vypadaly první letní olympijské hry.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
