První zajatý Američan ve Vietnamu čekal na propuštění 9 let: Everett Alvarez vyprávěl dozorcům historky o popcornu – G.cz
Vyhledávání

První zajatý Američan ve Vietnamu čekal na propuštění 9 let: Everett Alvarez vyprávěl dozorcům historky o popcornu

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Přesně před 56 lety začala jedna z nejtragičtějších kapitol moderní americké historie. Válku ve Vietnamu, která stála Spojené státy na 58 tisíc mrtvých, odstartoval 2. srpna 1964 incident v Tonkinském zálivu. O tři dny později již americké letouny bombardovaly severovietnamské cíle. Během prvního náletu padl do zajetí první Američan, kterým byl pilot Everett Alvarez. Tehdy by ho nikdy nenapadlo, že se na svobodu dostane až za 9 dlouhých let…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 5.8.2020, 12:18

Začátek americké tragédie

Ještě v létě roku 1964 to vypadalo, že americké zapojení ve válce mezi komunistickým Severním a kapitalistickým Jižním Vietnamem, se přeci jen omezí na vysílání poradců. Nicméně, takzvaný incident v Tonkinském zálivu z 2. srpna 1964, během kterého mělo dojít k napadení amerických lodí vojsky Severního Vietnamu, ale nakonec vtáhl Spojené státy do nepředvídatelné války, která Ameriku stála na 58 tisíc mrtvých, nemluvě o ztrátě důvěry lidu ve vládu či odcizení celé jedné generace Američanů, kteří nedokázali pochopit, proč je prezident posílá umírat za demokracii do jakési vzdálené asijské země, kde žádná demokracie ani nikdy nebyla. Samotný Tonkinský incident, který vedl k tzv. Tonkinské rezoluci, jež autorizovala masivní nasazení vojsk ve Vietnamu, se pak nikdy nepodařilo uspokojivě vysvětlit.

Tak či onak, již 5. srpna 1964 nařídil prezident Lyndon B. Johnson odvetnou akci s názvem Operace Pierce Arrow, jejíž cílem bylo zničit severovietnamské přístavy, ze kterých měly vyplout čluny, jež napadly americké torpédoborce během Tonkinského incidentu. Během rozsáhlého náletu zároveň došlo k prvním americkým ztrátám od počátku oficiálního zapojení země do války – severovietnamské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit dva americké letouny. První pilot, poručík Richard Sather zahynul, ale druhému letci jménem Everett Alvarez se podařilo dopadnout do vody – Alvarez se vydal k břehu, kde ho okamžitě zajali komunističtí bojovníky. Tento pilot se tak stal prvním zajatým Američanem ve Vietnamu a zároveň druhým nejdéle drženým americkým vojákem v historii.

Namísto vesmíru skončil v hanojském pekle

Sedmadvacetiletý Everett Alvarez tehdy vůbec nemohl tušit, že se na svobodu dostane až po dlouhých 9 letech. Syn druhé generace mexických imigrantů, který vystudoval na inženýra, se přidal k námořnímu letectvu vlastně náhodou – původně se totiž Alvarez toužil stát astronautem v tehdy vznikajícím vesmírném programu, ale nakonec zůstal u námořnictva. Na jaře 1964 pak byl poslán k americké flotile v Japonsku, ale po cestě byla vlivem rostoucího napětí v oblasti jeho loď převelena k vietnamským břehům. Sám Alvarez pak vzpomínal, že mu otec před odjezdem ukazoval článek v novinách o eskalaci bojů ve Vietnamu se slovy „Koukej, sem tě můžou poslat.“ Alvarez nad otcovou poznámkou jen mávl rukou – když pak se střeleným letadlem padal vstříc smrti, vzpomněl si Alvarez s trochou smutné ironie na otcova prorocká slova.

Když se pilotovi podařilo zázrakem doplavat k břehům, byl ihned zajat místní hlídkou, která v něm okamžitě poznala Američana. I když se Alvarez pokoušel dovolat Ženevských konvencí o zacházení se zajatci, Vietnamci se mu okamžitě vysmáli, byť mu slíbili, že ho nemají v plánu zabít. První den strávil Alvarez v místní vězení, kde mu vojáci vytrvale tvrdili, že sestřelili na 8 letadel, přičemž Alvarez moc dobře věděl, že se jednalo o pouhé 2 letouny. Jak později přiznal, právě vytrvalé trvání na svém i v takovýchto maličkostech mu pomohlo udržet si kuráž po celé zajetí. Následujících 9 let pak Alvarez prožil v nechvalně proslulém vězení v Hanoi, kterému zajatci posměšně přezdívali Hanojský Hilton, kde opakovaně docházelo k brutálnímu mučení zajatých vojáků.

Přestože se Severovietnamci pokoušeli z Alvareze dostat informace, neprozradil Alvarez žádné informace – své věznitele se pak pokoušel přelstít dlouhými příběhy, které měli odvádět pozornost od jejich neustálých otázek. Pilot jim tak s vážným výrazem vyprávěl, že na lodi většinu času pracuje jako operátor lodního popcornovače, což Vietnamce velice zaujalo, jelikož nevěděli, co je to popcorn. To jim pak Alvarez s radostí sáhodlouze vysvětloval, až si nakonec získal tolik času, že o něj dozorci vlastně ztratili zájem, jelikož se časem vydali tahat informace z nově zajatých Američanů. Na svobodu se ale Alvarez dostal až v srpnu 1973 v rámci první vlny propuštěných vojáků po podepsání mírové dohody mezi komunisty a Spojenými státy.

Podobné články

Doporučujeme

Další články