První veřejný vánoční stromek měli v Brně. Stál za ním spisovatel Těsnohlídek a příběh opuštěné Lidušky – G.cz
Vyhledávání

První veřejný vánoční stromek měli v Brně. Stál za ním spisovatel Těsnohlídek a příběh opuštěné Lidušky

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Dnes patří zdobení velkých městských náměstí majestátním stromem neodmyslitelně ke každým Vánocům. Kouzelná tradice se zrodila roku 1924 v Brně, kdy na popud spisovatele Rudolfa Těsnohlíka vztyčili načančanou jedli vůbec poprvé v našich končinách. K založení půvabného zvyku se navíc váže dojemný příběh...

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 14.12.2019, 08:23

Vánoční koleda po našem

Jít během adventu po pražském Staroměstském nebo v Brně po Náměstí Svobody a nepodívat se při tom na vysoký nazdobený stromeček, to je dnes už skoro nepředstavitelné. Tradice veřejných stromků u nás ale není tak dlouhá jako v jiných zemích. Začala se psát v roce 1924, kdy právě na zmíněném "Svoboďáku" vztyčili vánoční jedli vůbec poprvé, a to z popudu novináře a spisovatele Rudolfa Těsnohlídka, který pod jejími větvemi pořádal dobročinnou sbírku peněz na stavbu nového sirotčince.

To mu samozřejmě nepřišlo na mysl jen tak. O pět let dříve, o Vánocích 1919, šel Těsnohlídek s přáteli pro vánoční stromek. Jejich pozornost od úkolu ale odvedlo něco, co nečekali; tichý dětský pláč. "Mezi kořeny smrku ležela na tenké peřince docela malá holčička. Měla rozhalenou košilku a na hlavě čepeček. Její dlaně bezmocně tiskly hrst zasněženého jehličí. U úst měla krupičky zmrzlých slin. Plakala stále tišeji, přerývaně. Byla promodralá zimou," popisuje v Těsnohlídkově životopisu na základě dobových archivů František Kožík.

Sedmnáctiměsíční děťátko tři muži zabalili do kabátu a odnesli jej na policejní stanici. Tam se o ni strážníci postarali a jako zázrakem jí zachránili život. Dostala od nich jméno Liduška a brzy se podařilo najít i matku, která ji odložila. Šlo o jistou Marii Kosourovou, služebnou, která si Lidušku "upletla" za války s ruským zajatcem. Svobodná matka nemohla zavadit o práci, tedy neměla šanci dcerku uživit, proto ji odložila v lese, za což nakonec dostala 5 let těžkého žaláře.

Citlivým Těsnohlídkem, který celý život trpěl depresemi, tenhle zážitek dost otřásl. Ovlivnilo ho to tolik, že i o všechny ty roky později na Lidušku a ostatní opuštěné děti stále myslel. A tak vložil veškerou energii právě do sbírky na dětský domov. Onen první vánoční strom nazval Strom republiky. Byl pokácen 6. prosince a týden nato, 13. prosince 1924, ho v Brně slavnostně rozsvítili. Dva roky nato se tím inspirovala Plzeň, pak i Praha a na konci 20. let už z vánočních stromečků na náměstích byla tradice snad v každém českém městě. Tradice, která přežila i druhoválečný zákaz svícení a antiduchovní komunismus. Díky bohu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články