Před 73 lety proběhla ve věznici na Pankráci první masová justiční vražda nestraníků v totalitním režimu na území tehdejšího Československa. Popraveni postupně byli Vratislav Polesný, Vratislav Janda, Josef Charvát, Emanuel Čančík, Květoslav Prokeš a dr. Jaroslav Borkovec. Komunisté se neštítili vraždit československé hrdiny už pár let po válce.
Když komunisté vraždili
Psal se 5. listopad 1949, když komunistický režim rozhodl o tom, že bude ve věznici Pankrác pověšeno 6 nestraníků, kteří patřili do odbojových skupin. Přesto však byli obviněni ve vykonstruovaném procesu na základě falešného obvinění z domnělého protikomunistického povstání, jež se mělo dít v květnu 1949. Po komunistickém puči v únoru 1948 byly tyto politické procesy poměrně běžným postupem, jakým si udělat ve státě pořádek proti potenciálním hrozbám. Kromě justičních vražd byly populární například i mnohaleté pobyty ve vězení nebo nucené práce v uranových dolech.
Případ 6 popravených 5. listopadu 1949 je všeobecně považován za první masovou justiční vraždu v poválečném totalitním režimu. Všichni byli mučením donuceni k tomu, aby se ke svému protistátnímu jednání přiznali a následně byli všichni odsouzeni k trestu smrti a ve stejný den popraveni. A čím se taková justiční vražda vyznačuje? Jde v podstatě o trest smrti, který je udělený nevinnému člověku na základě smyšleného soudního procesu. Takže je tento hřích proti lidskosti požehnán soudním systémem.
A koho před 73 lety justice popravila? Konkrétně šlo o Vratislava Polesného, kterému se nelíbil únorový komunistický puč, a proto se snažil ilegálně opustit zemi. 24. února 1949 však byl zadržen hlídkou SNB a poté uvězněn. Po měsíci vězení se mu společně s dalšími čtyřmi vězni podařilo utéct a v květnu téhož roku se dokonce pokusil osvobodit některé politické vězně z litoměřické věznice, z níž sám utekl. To se mu bohužel nepodařilo a nakonec byl uvězněn a odsouzen za velezradu k trestu smrti. Součástí jeho odbojářské skupiny byl i Josef Charvát, který se rovněž pokoušel osvobodit politické vězně v Litoměřicích. I on se u soudu nakonec dočkal trestu smrti.
Dalším ze zavražděných byl československý voják Vratislav Janda, který byl účastníkem protinacistického a protikomunistického odboje. Během 2. světové války byl zapojen v odboji v protinacistické organizaci ÚVOD. Po válce se stal součástí české armády v hodnosti štábního kapitána. 16. května 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady za to, že se zúčastnil příprav ozbrojeného protikomunistického puče.
Dalším z popravených byl Emanuel Čančík, jenž se snažil politicky angažovat v sociální demokracii, kam vstoupil v roce 1945. Ve straně zůstal až do jejího sloučení s KSČ. Společně s Karlem Sladkým vytvořili ilegální organizaci ZVON, jež plánovala uskutečnit státní převrat. To se bohužel nepodařilo a Čančík byl nakonec odsouzen za velezradu k trestu smrti.
Před 73 lety byl rovněž zavražděn i Květoslav Prokeš, který byl obviněn z příprav protistátních pučů v rámci akcí Anton a Květa. Údajně měl totiž připravovat ze své pozice západně smýšlejícího důstojníka protistátní vzpouru společně s vojáky i civilisty. V červenci 1949 byl za velezradu a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti.
Posledním z justičně zavražděných byl JUDr. Jaroslav Borkovec, jenž za války v pozici pražského radního ilegálně šířil tiskoviny a udržoval důležité kontakty, za což ho Němci posléze zatkli na 3 roky. Po propuštění z vězení v roce 1943 však pokračoval nadále v ilegální činnosti. Po válce se dostal do hledáčku StB kvůli údajenému výroku proti ministerstvu vnitra, a především kvůli protistátní činnosti, která měla spočívat v plánování státního převratu. Podle komunistů byl dokonce hlavním ideologem plánovaného puče, za což se nakonec dočkal trestu smrti.
A zde vás překvapí naše nejpopulárnější česká konspirační teorie, ve které je samozřejmě zapleten i Václav Havel.
Podobné články
Doporučujeme
