Budoucnost je tam nahoře
První světová válka znamenala absolutní technologický převrat. Do ní vjeli husaři na koních a se šavlemi, opouštěli ji vojáci v tancích a dvouplošnících. Právě ty letouny znamenaly největší revoluci. Daly lidstvu to, po čem bažilo od dob řeckých bájí. Křídla! Jasně, do té doby se nad světem vznášelo pár dopravních vzducholodí, ale ty měly ke křídlům asi tak daleko jako horkovzdušné balóny. Lidé chtěli letadla! Státy chtěly aerolinie. A Československo nebylo žádnou výjimkou.
Už v roce 1919 Československo podepsalo dohodu o mezinárodním letectví a stalo se součástí mezinárodní organizace CINA. Ministerstvo veřejných prací zavedlo vzduchoplavecké oddělení, které se později přejmenovalo na odbor civilního letectví a začalo rozdávat licence na přepravu osob i nákladů. Společnosti jako Ikarus a Falco postupně přecházely z vyhlídkových letů na ty přepravní.
Jenomže to nebylo ono. Potřebovali jsme vlastní aerolinky. Francouzi nás trhli o pár let, v roce 1920 položili základy pro dnešní Air France a zavedli první pravidelný let Paříž - Štrasburg. Československá vláda se dívala, učila a inspirovala. Ministr veřejných prací Antonín Srba podal ještě během léta 1923 návrh, který byl o několik týdnů později schválen ministerskou radou a 6. října 1923, tedy přesně na den před sto lety, vznikly Československé státní aerolinie.
Směr Slovensko
Ředitelem společnosti byl jmenován kapitán Karel Huppner. Huppner sloužil za první světové u rakouského letectva jako průzkumák a ve svém oboru byl špička, na italské frontě si vysloužil několik vyznamenání. A i přesto, že neměl legionářskou minulost, pro své schopnosti a zkušenosti rychle vystoupal na pozici vrchního velitele československého armádního letectva. A tam byl právě až do svého odchodu do civilu a do ČSA.
Huppner společně se Srbou chtěli, aby první let Československých aerolinek bylo něco speciálního, takže se naplánoval na páté výročí vzniku republiky. Jenomže znáte podzim ve zdejších krajích. Počasí bylo naprosto neúnosné, takže pilot Karel Brabenec jen slavnostně obletěl v dešti letiště Praha-Kbely. Až druhý den, tedy 29. října, vyrazil doopravdy do vzduchu a šťastně přistál v Bratislavě.
Ze začátku se létalo výhradně vnitrostátně, nejdřív se linka prodloužila do Košic a potom začaly přibývat další destinace, mezi nimi například Mariánské Lázně. Jak se přiblížila třicátá léta, zlepšovaly se stroje i služby a v polovině třicátých let dokonce přišel do Československa „americký vynález“, a sice stevardky. Respektive stevardka, ze začátku létala jenom jedna.
Společnost byla zrušena v březnu 1939 nacisty, kteří zabavili všechna letadla pro vojenské účely. Letovou flotilu tehdy převzala německá letecká společnost Lufthansa. Po konci války byly posléze obnoveny pod názvem Československé aerolinie. Zkratka ČSA jim ale zůstala.