První český král přesídlil kvůli nenáviděnému bratrovi na Vyšehrad: Vratislav II. si korunu vysloužil za věrnost císaři – G.cz
Vyhledávání

První český král přesídlil kvůli nenáviděnému bratrovi na Vyšehrad: Vratislav II. si korunu vysloužil za věrnost císaři

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Přestože prvním českým panovníkem, který získal dědičnou královskou korunu, byl až v roce 1198 (respektive 1212) Přemysl Otakar I., úplně prvním našim vladařem, který se mohl pyšnit královskou korunou, byl Vratislav II. Ten se během svého vladaření moudře postavil ve sporu s papežem na stranu římského krále, který jej odměnil korunovací…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 30.8.2020, 09:46

Úplně první král u nás

Každý český absolvent základní školy ví, že trvalý královský titul zajistila českým vladařům až v roce 1212 Zlatá bula sicilská. Do té doby se tak čeští panovníci mohli těšit pouze z knížecího titulu. To ale není tak úplně pravda – dvěma našim vladařům se ještě před korunovací Přemysla Otakara I. v roce 1198 podařilo dosáhnout na královskou korunu. V lednu 1158 získal českou korunu Vladislav II., která dokonce měla být i dědičná, což se ale jeho synům nepodařilo udržet. Úplně prvním českým knížetem, který dosáhl na královskou korunu pak byl Přemyslovec Vratislav II., který na český knížecí trůn nastoupil v roce 1061.

Ten se narodil v roce 1031 knížeti Břetislavovi I. a již ve věku 24 let získal od svého otce olomoucký úděl, kde následně několik let vládl. V té době českým zemím vládl Vratislavův starší bratr Spytihněv I., se kterým se dostal do sporu, který vyvrcholil tragickou smrtí první Vratislavovy manželky. Její jméno sice neznáme, ale dle kronik nechal Spytihněv bratrovu těhotnou ženu uvěznit, a ta měla následkem předčasného porodu zemřít. Vratislav se nakonec podruhé oženil, tentokrát s uherskou princeznou Adlétou, čímž si Spytihněv svého bratra usmířil, jelikož ten tak získal cenné spojenectví s Uhrami. V roce 1061 Spytihněv zemřel a v souladu s nástupnickými pravidly získal Vratislav knížecí korunu.

Jeho žena se ale mohla z titulu kněžny radovat jen pouhý rok, jelikož záhy na to zemřela. Vratislav však nelenil a brzo si našel v pořadí již třetí choť, kterou byla Svatava Polská, čímž bylo upevněno spojenectví s naším severním sousedem. Asi nejdůležitějším vladařským krokem pak byla podpora římského krále Jindřicha IV., který se stal jedním z největších spojenců českého vladaře. Jindřich zejména ocenil Vratislavovu pomoc ve sporu s papežem, který odmítal Jindřichovu snahu jmenovat církevní hodnostáře, což si tradičně vyhrazoval papež pro sebe. Když pak římský král vytáhl do Říma, poskytl mu Vratislav na 400 českých vojáků a po dobu Jindřichovi nepřítomnosti pomáhal se správou jeho držav.

Král z Vyšehradu

Jindřich se proto rozhodl svému českému spojenci oplatit jeho štědrou pomoc a nechal jej v roce 1085 korunovat prvním českým králem, přičemž Vratislav obdržel vlastní měděnou korunu. Stalo se tak prakticky na staveništi, kdy byl nový král korunován v nedokončené katedrále sv. Víta. S královským titulem se ale nepojila jen prestiž, ale i praktické výhody – český král tak již nemusel napříště cestovat se svými vojsky spolu s římským králem během korunovačních cest do Říma, a navíc byl osvobozen od poplatků králi.

Na domácí scéně se pak Vratislav dostával do sporů se svým bratrem Jaromírem, který se toužil stát pražským arcibiskupem, což ale Vratislav nechtěl vzhledem k bratrské nevraživosti dovolit. Když pak ale chtěl jmenovat jistého saského biskupa jménem Lanc pražským arcibiskupem, málem v Praze vypuklo povstání, a nakonec musel Vratislav se zatnutými zuby bratrovy ambice ukojit. Vratislavův odpor k sourozenci byl však natolik veliký, že král dočasně přesídlil z Hradčan na Vyšehrad, aby tak nemusel být v blízkosti svého bratra.

Jediný král z Vyšehradu nakonec zemřel v roce 1092 během pádu z koně a měl být pohřben právě ve svém vyšehradském sídle. Jeho ostatky ani jeho románský palác ale nebyl doposud nalezen.

Podobné články

Doporučujeme

Další články