fb pixel
Vyhledávání

Profesor Asch zkoumal, proč se lidé přiklánějí k názoru většiny: jít s davem je naší přirozeností

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Konformita neboli přizpůsobení se většinovým názorům je jednou z podmínek fungující společnosti. Říkejme si, co chceme, ale kdyby si všichni hráli na rebely, tak by to příliš nešlo. Přizpůsobení se tlaku většiny se zabýval ve svém experimentu polsko-americký sociální psycholog Solomon Eliot Asch, který přinesl nečekané výsledky.

Václav Roman
Václav Roman 2.1.2019, 16:12

Proč jdou lidé s davem?

I když se snažíme bojovat a prosazovat svou individualitu, čas od času musíme ustoupit a přijmout požadavky okolí. Skupina, do které patříme, musí zastávat určité normy, které nás mohou omezovat.

Psycholog židovského původu Solomon Eliot Asch se zabýval tím, jaký vliv má tlak okolí na názor jedince. Bude si každý stát za svým názorem, o kterém moc dobře ví, že je správný a pravdivý, nebo podlehne tlaku skupiny, která zastává názor opačný?

I když svůj nejslavnější experiment provedl Asch v roce 1951, kořeny jeho výzkumu sahaly až do 30. let minulého století, kdy se za přispění propagandy dostal k moci diktátor Adolf Hitler.

Ale podívejme se na samotný Aschův test konformity z roku 1951. Psycholog rozdělil účastníky do skupin, aby zjistil, jak lidé mění názory, když je na ně vyvíjen nátlak, ať už reálný nebo domnělý. Rozdělení do skupin mělo jedno základní pravidlo, v každé z nich byl vždy pouze jeden jediný skutečný účastník – testovací subjekt. Všichni ostatní měli jasně stanovené role. Jednalo se o Aschovi pomocníky, kterým psycholog před zahájením experimentu řekl, jak se mají chovat.

Experiment spočíval v tom, že lidé měli ze tří vyobrazených čar vybrat tu, která se shodovala s čárou na ukázkové kartě. Existovala pouze jedna správná odpověď a nebylo těžké na ni přijít. Jenomže pomocníci sehráli roli záškodníků, měli totiž za úkol odpovídat špatně a mást úsudek testovaných subjektů. A dařilo se jim to na výbornou. Alespoň o tom svědčí výsledky, až 74 % účastníků testu totiž očividně podlehlo tlaku skupiny a odpovědělo špatně, často i proti svému přesvědčení. Pouhá zhruba čtvrtina testovaných lidí neudělala pod nátlakem chybu. V případě, kdy měli odpovídat sami za sebe, neudělalo chybu 95 % z nich.

Z výsledků jeho práce vyplývá, že skupina ovlivňuje názory jedince, který je se skupinou konformní. Lidé prostě jdou rádi s davem.

Sociální psycholog Solomon Asch se narodil 14. září 1907 ve Varšavě a zemřel 20. února 1996 v Haverfordu v Pensylvánii. Bylo mu 88 let. Jeho studentem byl mimo jiné Stanley Milgram, o jehož experimentech jsme psali zde.

Podobné články

Doporučujeme

Další články