Proč vědci metají výbušniny do aktivní sopky?

Obrázek uživatele Vaclav Rybar
10.7.2014, 15:07
Hollywoodských apokalyptických scénářů je málo, a proto vědci dráždí bosou nohou jeden z nejznámějších amerických vulkánů...
    Výbuch sopky Mount St. Helens (do češtiny často nesprávně překládaná jako hora Sv. Heleny, ve skutečnosti však nese jméno po baronovi ze St. Helens) ve státě Washington byl jednou z nejničivějších přírodních katastrof v novodobých dějinách Ameriky. St. Helens bývala kdysi nejkrásnější horou Kaskádového pohoří na severozápadě USA, se sněžnou kupolí, průzračnými jezery a temnými lesy. 18. května 1980 v 8.32 ráno ale dokonalý pohlednicový obrázek zmizel: ničivé zemětřesení o síle 5.1 Richterovy škály nejprve způsobilo sesuv severní stěny. Následně došlo k erupci, která trvala devět hodin. Uvolněná energie se rovnala více než 20 tisícům atomových pum vybuchlých v Hirošimě. Vulkán při ní přišel o 1 400 vertikálních metrů a zhruba 2,8 miliardy krychlových metrů hmoty. Zničeno bylo více než 10 miliónů stromů a o život přišlo 63 lidí. ex_davidnussbaum88_wordpress davidnussbaum88.wordpress.com Erupce St. Helens stála u zrodu vulkanologie jako samostatného vědního oboru. Právě stále aktivní St. Helens teď čeká jeden největších a nejriskantnějších seizmologických výzkumů na aktivním vulkánu. Vědci osadí St. Helens přístroji, kterými budou zkoumat vnitřní systém sopouchů, sopečných komínů a průduchů, které tvoří přívodní systém magmatu. Jenže samotné pozorování je u „živých" vulkánů příliš málo. Proto vědci letos v červenci chystají pokusy, při nichž do sopky naházejí výbušniny, aby vytvořili umělé seizmické vlny. To by mělo pomoci zjistit, jak přesně vulkány fungují a jak lépe předvídat hrozící erupce. Tedy ty, které si vědci nenaplánují. eee_oregonlive_com www.oregonlive.com Plánované exploze jsou součástí projektu jménem iMUSH (Imaging Magma Under St. Hellen´s - mapování magmatu pod St. Helens). Tým 65 pracovníků obsadí horu a pokryje ji víc než třemi tisícovkami malých seizmometrů podél turistických cest a stezek. Další data přinese 70 velkých seizmometrů. Poté se do hory vyvrtá 24 děr o hloubce 25 metrů. Do otvorů se nasypou průmyslové výbušniny a díry se pečlivě utěsní. Během čtyř dnů budou výbušniny postupně odpáleny. Každý výbuch by měl způsobit zemětřesení a šokové vlny, které vědcům pomůžou zjistit, proč v roce 1980 došlo k ničivému výbuchu a jak sopka uvnitř pracuje. Pomocí měření rychlosti seizmických vln lze odhalit strukturu hory a najít „magmatická potrubí" a komory uvnitř masy kamení. Pokud se experiment povede a celý stát Washington nezmizí v mohutném oblaku dýmu, bude vědecký tým schopný vizualizovat geologický původ a vývoj vulkánu a načrtnout mapu magmatu pod sopkou, a to až do osmdesáti kilometrů pod povrchem. Kombinace všech dat navíc může napovědět, zda už se komory magmatu naplnily od poslední erupce v roce 2006 a přesněji předvídat, kdy dojde k dalšímu výbuchu. eee_nature_com www.nature.com Takže sledujte v následujících týdnech CNN, abyste případně nepropásli OPRAVDOVOU národní tragédii...    

Komentáře

Doporučeno pro vás