Konformita, tedy přizpůsobování se většinovým názorům, je nezbytnou součástí jakékoliv fungující společnosti. Ať už si o tom myslíme cokoli, kdyby se každý choval jako rebel, žádná společnost by nemohla dobře fungovat. Tímto jevem a vlivem většinového tlaku se zabýval polsko-americký sociální psycholog Solomon Eliot Asch. Výsledky jeho práce přinesly překvapivé výsledky.
Ačkoli se snažíme prosazovat svou individualitu a hájit vlastní názory, občas je nutné přizpůsobit se požadavkům většinové společnosti. Každá skupina, ke které patříme, totiž funguje na základě určitých norem a pravidel, jež mohou do jisté míry omezovat naši svobodu a rozhodování. Tímto tématem se intenzivně zabýval psycholog židovského původu Solomon Eliot Asch, který zkoumal, jaký vliv má tlak skupiny na postoje jednotlivců ve společnosti. Klíčovou otázkou jeho výzkumu bylo, zda jedinec dokáže i v situaci, kdy si je pevně jistý pravdivostí svého názoru, odolat nátlaku většiny, která sdílí opačný názor, nebo zda se přizpůsobí názoru skupiny, přestože ví, že není správný.
Aschův nejslavnější experiment proběhl v roce 1951, kdy účastníkům předložil jednoduchý úkol. Měli porovnat délku čar. Přestože byla odpověď zcela zřejmá, přítomnost skupiny, která záměrně uváděla nesprávnou odpověď, vedla mnoho jedinců k tomu, že přizpůsobili svůj úsudek většině. Tento experiment odhalil, jak silný vliv může mít sociální tlak na jednotlivce.
Kořeny Aschova zájmu o tento fenomén však sahají mnohem dál, až do 30. let minulého století. Tehdy byl svědkem nástupu německého vůdce Adolfa Hitlera k moci, k čemuž významně přispěla propracovaná nacistická propaganda. Tento historický kontext Aschovi poskytl podnět k hlubšímu zkoumání toho, jak moc dokáže veřejné mínění, manipulace a skupinový tlak ovlivnit běžné rozhodování a chování jednotlivců. A to i v případech, kdy jde o závažná morální a politická rozhodnutí. Aschovy experimenty tak nejen odhalily psychologické mechanismy konformity, ale také otevřely diskusi o odpovědnosti jednotlivce za jeho rozhodnutí ve skupině, což má význam i v dnešní době, kdy sociální tlak často formuje názory a postoje lidí prostřednictvím všech médií a sociálních sítí.
Podívejme se tedy blíže na Aschův známý test konformity z roku 1951. Tento psycholog vytvořil skupiny, aby prozkoumal, jak lidé mění své názory pod vlivem skutečného či domnělého tlaku okolí. Každá skupina měla jedno zásadní pravidlo. Pouze jeden účastník byl skutečným testovacím subjektem. Všichni ostatní byli Aschovi asistenti, kteří dostali předem instrukce, jak se během experimentu vzorově chovat.
Samotný test byl velmi jednoduchý. Účastníci měli z trojice čar vybrat tu, která se svou délkou shodovala s čarou na ukázkové kartě. Úloha byla snadná, protože správná odpověď byla všem zřejmá. Ovšem Aschovi asistenti sehráli roli sabotérů. Záměrně odpovídali nesprávně, aby zmátli testovaného jedince. Jejich taktika byla velmi účinná, což potvrdily i samotné výsledky. Až 74 % testovaných podlehlo tlaku skupiny a odpovědělo chybně. A to přestože si často uvědomovali, že jde o nesprávnou odpověď. Jen asi čtvrtina účastníků dokázala vzdorovat skupinovému nátlaku a odpověděla správně. Naopak v situacích, kdy měli respondenti odpovídat sami bez přítomnosti skupiny, bylo až 95 % odpovědí správných. Zde se projevila síla davu.
Z těchto výsledků je zřejmé, že skupina výrazně ovlivňuje jednotlivcův úsudek a podporuje jeho sklony ke konformitě. Lidé mají tendenci přizpůsobit se většinovému názoru a raději takzvaně „jít s davem“.
Zdroje informací:
https://www.britannica.com/biography/Solomon-Asch
https://en.wikipedia.org/wiki/Solomon_Asch
https://www.verywellmind.com/solomon-asch-biography-2795519
Podobné články
Doporučujeme
