Proč je povinná docházka do školky výplod chorých mozků – G.cz
Vyhledávání

Proč je povinná docházka do školky výplod chorých mozků

Nesmyslné regulace a buzerace jsou jedny z mála věcí, co naší vládě jdou skvěle. Nyní schválila další kolosální blbost

Přemysl Černík
Přemysl Černík 2.10.2015, 11:50

Zákon schválený minulý týden vládou, který zavádí povinnou docházku do posledního ročníku mateřské školy nebo nultého ročníku základní školy, není ničím jiným než další nesystémovou regulací, jejichž několik pochybných benefitů rozhodně nestojí za další buzeraci státem. O to spíš, že tentokrát není zaměřena proti kuřákům či hazardním hráčům, ale proti rodičům, kteří budou chtě nechtě muset svoje děti obrat o další rok bezstarostného dětství.

České školství by obzvláště na úrovni základního vzdělání potřebovalo hluboké zásahy a reformy, jenže celý mechanismus jako takový je příliš komplikovaný na to, aby se dal od základu změnit novelou platnou k prvnímu lednu roku XY. Vzdělávání má několik stupňů a trvá mnoho let, tudíž je logicky složitější implementovat radiální změnu in media res. Dítě, které je např. v 5. třídě, samozřejmě nemůže ze dne na den přehodit výhybku na odlišný styl výuky, a stejně tak si lze těžko představit, že by kantor učil jinak ročník 2003 a 2008.

Restart školství je běh na dlouhou trať, který by trval léta či spíše desetiletí. Dlouhodobá koncepce a plán je však něco, čeho se vláda (a ne jen ta momentální) štítí jako čert kříže. Je to totiž moc analýz, moc přemýšlení a moc práce. Proč hledat a odstraňovat v nefungujícím stroji stovky jednotlivých, větších i menších závad, když lze přidat další kolečko navíc a celé to natřít na růžovo.

Není tomu tak dlouho, co základní vzdělání trvalo pouze osm let. Od roku 2017 jich bude deset, v roce 2025 jich třeba bude dvanáct, ale přispěje to k obecné vzdělanosti a schopnosti samostatně kriticky myslet? Těžko. Střílení od boku tu bylo již dost. Nejlepším příkladem je „projekt“ státních maturit. Někteří středoškoláci ještě ve druhém ročníku nevěděli, z čeho vlastně budou maturovat. To, že slohovou práci z českého jazyka daleko objektivněji opraví učitelka, která zná žáka a jeho způsob práce a myšlení po několik let, než anonymní „pedagogická pracovnice“ v centrále CERMAT, kupodivu nikoho z geniálních pracovníků Ministerstva školství předem nenapadlo.

Alespoň trochu rozumu pobrala ministryně Valachová, když odsunula povinnou maturitu z matematiky na jaro 2021, aby školy měly možnost restrukturalizace a žáky na zkoušku byly schopny připravit. Nicméně proč by měli žáci příkazem projít zkouškou z integrálů, logaritmů, matic apod., pokud se chystají studovat humanitní obory, je otázka pro vyšší entitu. Já jsem z matematiky nematuroval a popravdě si jako podnikatel, novinář, lingvista a muzikant z většiny vystačím s učivem z prvního stupně základní školy.

Co má tedy ve skutečnosti přinést povinný poslední rok docházky do mateřské školky? Ano, v určité vágní rovině lze celý princip pochopit. Pokud se má jednat o jakýsi tranzitní ročník, který dítě připraví na práci v kolektivu, pomůže mu naučit se koncentrovat, vstřebávat informace, vyhodnocovat je apod. Proč by však tuto roli nemohla efektivněji plnit první třída? Dítě může přejít ze školky do školy teoreticky lépe připravené, ale vzhledem k tomu, že bude stejně nakonec sedět v lavici, kreslit kličky písmena „L,“ klauna, kostel nebo bude jedno po druhém předčítat fráze typu „máme mele maso“ a „táta mlátí mámu“, s minimem interaktivní výuky či práce ve skupinách se brzy všechna pozitiva nabytá v povinné školce vytratí.

Mimo to, jakákoli regulace zavádí paušalizováním. Není žádným tajemstvím, že kognitivní a sociální vývoj dítěte je velmi individuální proces. Já jsem chodil do školky ve 4 letech tři měsíce a byl jsem pouze frustrován tím, že ostatní děti neví, co je Ambulocetus a že je jich tam na můj vkus moc, že musím brzy vstávat a jíst nechutné blafy z jídelny. S nástupem do školy jsem však neměl sebemenší problém – o dva roky starší jsem již onu sociální fobii necítil. Můj o tři roky mladší bratr chodil do jeslí i do školky a líbilo se mu tam. Ani on problém v přechodu mezi hravým dětstvím a školními povinnostmi neměl. Naopak, můj o dvanáct let mladší bratr taktéž chodil spokojeně do školky, ale z vlastní iniciativy se naučil doma číst tak, že ve 4 letech plynule přečetl Harryho Pottera a navíc jeho všeobecné znalosti dosahovali úrovně konce prvního stupně ZŠ. Poté se dva roky ve škole pouze flákal a ve třetí třídě začal mít problémy, protože jeho pozornost a touha po vědění paradoxně otupěla. Pokud existují takové rozdíly mezi bratry z jedné matky a jednoho otce a se stejnou výchovou, jak lze normalizovat děti pocházející z různých rodin a v různém stádiu kognitivního a sociálního vývoje?

Jedním z argumentů pro zavedení povinné docházky do školky je, že má ČR vysoké procento odkladů. Jenže odklady se dávají na doporučení psychologa, ke kterému je dítě vzato na vyšetření, pokud mají rodiče pocit, že jejich ratolest není ještě připravena zařadit se do procesu povinností a zodpovědného režimu, popř. pokud před komisí u zápisu neodříká správně básničku. Navíc většinu této statistiky tvoří děti, které do školky tak jako tak chodily. Předpokládat, že se čísla nějak zásadně změní, není jen naivní, ale i hloupé.

Vrcholem absurdity je možnost dítě „vzdělávat“ doma s tím, že pak bude přezkoušeno. Z čeho? Z běhání po zahradě? Pojídání voskovek? Míčových her? Stavění z Lega? Pokud má být řeč o začleňování dětí z problémových komunit, např. Romů, proč zůstávají otevřena zadní vrátka, jak se povinnosti vyhnout? Domácí vzdělávání, žádná povinná docházka ani omluvenky a potom „přezkoušení“, které nedopadne dobře. A co se stane pokud dítě nepostaví správně věž z barevných kostek? Půjde do pasťáku a rodičům seberou sociální dávky a nechají je umřít hlady? Těžko. Dítě pravděpodobně dostane odklad a budeme zase na začátku.

Pak je tu samozřejmě problém nedostatku míst v mateřských školkách, který se údajně řeší, ale i tak je zde zase mnoho otazníků. Proč v tomto ohledu stát začíná konat až ve chvíli, kdy je to třeba na základě bezprecedentně imbecilního nařízení? Mnoho rodičů by posílalo děti do školky dobrovolně, jen kdyby měli kam. Jak to s kapacitou ve skutečnosti bude, je ve hvězdách, nicméně jisté je, že celou situaci odkašlou matky, které by potřebovaly jít po třech letech mateřské pracovat, a tudíž dát dítě do školky, jenže ta nebude mít kapacitu, protože ji vyčerpají „nuceně nasazené“ pětileté děti, včetně těch, které by si rodiče rádi nechali doma.

Nakonec se dožijeme situace, kdy budeme tahat děti na přezkoušení, jestli se správně obrací, jestli včas chodí a mluví, jestli náhodou nezačali moc brzo nebo pozdě masturbovat a jestli v neděli nosí kalhoty Rejoice s puntíky. Tak jako tak nebudeme mít záruku, že z nich nevyrostou nekompetentní a nesoudní idioti, co vymysleli a schválili tento zákon. Za každou další buzeraci a regulaci se zvlní kilometr dálnice.

Anketa

Souhlasíte s povinnou docházkou do školky?

Anketa se načítá...
Kategorie: 

A co se týče starších, vlastně ne už vůbec dětí - Má být povinná maturita z matematiky? Jde o to, jaká.

Podobné články

Doporučujeme

Další články