Matematika jako povinný maturitní předmět? Zaleží na tom, jaká! – G.cz
Vyhledávání

Matematika jako povinný maturitní předmět? Zaleží na tom, jaká!

Boj o povinnou matematiku se nevede jen u nás, ale v celé Evropě.

Radek Kovanda
Radek Kovanda 12.1.2015, 16:04

Z diskuzí na různých webech jsme vybrali nejčastější argumenty pro a k nim komplementární argumenty proti. Shodují se v zásadě v jednom – matematika by měla/mohla být povinná, ale v jiné podobě, takže ve výsledku už by to nebyla matematika, jak ji dnes máme definovánu coby vědní obor.

Základní dovednosti získané díky matematice jsou důležité ve všech ostatních, i humanitních oborech.

Matematika není jen o malé a velké násobilce, řešení kvadratických rovnic, sestrojení trojúhelníka nebo derivaci a integrálech. To jsou pouze základní nástroje. Ale matematika je také o rozpoznávání a rozlišování vzorů, schémat a struktur, stejně jako o vyvozování konkrétních logických závěrů z obecných hypotéz. To jsou všechno věci, které potřebujeme znát, abychom mohli činit rozhodnutí, dělat úsudky... v praxi například jak správně a efektivně používat počítač nebo číst a interpretovat zprávy. c628e7725f0fbb1ae61427c9117e70e0 JENOMŽE... Mnoho výše zmíněných věcí se dá naučit i v jiných předmětech. Například při studiu filosofie je zásadní umět rozpoznat základní logickou strukturu určitého argumentu a otestovat její platnost. V programování je podobně zapotřebí umět definovat postup, který má počítač provádět, a přeložit ho do příslušného kódu. Ostatně, k čemu by pak byly hodiny programování, kdybyste se v nich nenaučili zacházet s počítačem, a k čemu hodiny logiky či politických věd, kdybyste si z nich neodnesli, jak analyzovat sdělení a rozpoznávat jejich výpovědní hodnotu a případné logické klamy a fauly?

Učit matematické dovednosti v rámci jiných předmětů bude pro žáky strašně matoucí...

Samozřejmě by se některé oblasti matematiky daly teoreticky zahrnout například do hodin programování či hudební výchovy. A studenti by o přestávkách mohli soutěžit v řešení sudoku... Jenže bez ucelených znalostí v rámci jednoho předmětu se nakonec pořádně nenaučí nic. PeanutsMath Jenom v rámci matematických problémů si můžete koupit šedesát melounů a nikdo se vás nebude ptát, co máte ksakru za problém.JENOMŽE... Úlohy a cvičení, stejně jako rozdělení výuky na předměty, to všechno jsou umělé lidské konstrukty. Mají primárně sloužit jako nástroj, který studentům pomáhá osvojit si určitou sumu všeobecného, ale zároveň hlubšího vzdělání tím, že výuku přehledně zorganizuje. Jenomže jak se ukazuje, v případě matematiky tohle "umělé rozdělení" přestává fungovat. A pokud kdysi (u nás ještě z dob Rakouska-Uherska) nějak nadefinovaný nástroj přestává fungovat, neměl by se celkově změnit? Matematika jako jasně definovaný výukový předmět má klesající oblibu ve všech evropských zemích – bez ohledu na to, je-li v dané zemi povinná maturita (či jiné zkoušky) z tohoto předmětu či nikoli. A nejen v Evropě – i v asijských státech, jež jsou nám často předkládány jako vzor úspěšnosti odvozené z povinné matematiky, obliba tohoto předmětu ve srovnání s minulostí upadá.

Problém, před kterým dnes stojíme, spočívá ve změně "matematických osnov", ne v její "nepovinnosti". Logicky – pokud je matematika neoblíbená kvůli tomu, že se ‚nesprávně‘ vyučuje, pak její obliba rozhodně nevzroste tím, že se z ní stane volitelný maturitní předmět.

Matematika v tom ostatně není sama. Historie, o jejíž důležitosti a užitečnosti pro život asi netřeba debatovat (stručně: kdo ji nezná, je nucen ji opakovat), je pro mnohé mladé studenty nezáživným seznamem jmen a dat s povrchními souvislostmi. Nebo tělocvik, který se podobně jako matematika může některým studentům znelíbit, když kromě atletiky či fotbalu zapojíte pro mnohé nepřekonatelné (následkem čehož posměch zdatnějších spolužáků vybuzující) krkolomnosti typu výmyku na hrazdě. Škola a obecně učení dnes nemá mezi studenty dobrou pověst – názorným "negativním" příkladem budiž existence šprtů. Protože školní docházka je ze zákona povinná. Jestli tedy něco měnit, pak všechno, a nedělat oběť z matematiky, která je ze všech oborů pro budoucí profesní život prokazatelně tím nejdůležitějším. jokes_03 Pro pochopení tohoto vtipu budete potřebovat základní znalosti trigonometrie, pokud se pointy nedovtípíte jinak.JENOMŽE... Právě příklad s tělocvikem naznačuje cosi zásadního i pro matematiku. V určitém momentě se v rámci učebních osnov začnou v matematice probírat věci, které vyžadují hlubší a komplexnější pochopení, což lépe a rychleji zvládne příslušně nadaný mozek. Operace ve vyšší matematice navíc na rozdíl od těch v matematice "nižší" (někdo jí přezdívá "kupecká") nemají žádné uplatnění v běžném životě. Jenže u maturity nikdy nevíte, jakou otázku a z jak složité oblasti matematiky si vytáhnete. Co nepochopíte, musíte se našprtat zpaměti, a to k oblibě matematiky a jejímu uznání coby užitečného oboru rozhodně mezi studenty nepřispívá.

Analogicky by v mateřském jazyce stačilo učit pravopis a interpunkci, vyšší gramatika či poezie by byla jen pro nadané...

Matematika je ve skutečnosti také "jazyk", ačkoli se jím "nemluví", a má podobně jako čeština široké spektrum "podoborů" – různě náročných i později využitelných v životě. Přesto je povinná a nikdo tento její status nezpochybňuje – protože jako komunikační prostředek tvoří integrální součást ostatních předmětů. Jak by asi student pochopil složitější výklad pedagoga, kdyby neuměl správně česky? A stejně se to má i s matematikou, také ona je základem pro pochopení jiných oborů – fyziky, chemie, biologie i umění. actions 1. Na něco jsem přišel. Pokud budeš brát člověka jako řadu okamžiků... 2. pak integrál (celek) těchto okamžiků představuje tohoto člověka. 3. Takže ty říkáš, že člověk je součtem svých činů?JENOMŽE... Ano, ale také jen do určité míry. Znalost srovnávacích analýz beletristického jazyka dnešních autorů s těmi z konce 19. století může být sice užitečná, ale pro pochopení pedagogova výkladu nebo psaného textu tak důležitá není. A je zbytečné něco takového zkoušet u maturity tahle často jen narychlo našprtaná znalost se z hlavy záhy vytratí, protože ji už nikdy v životě nebudete potřebovat. To samé platí o vyšších matematických funkcích a operacích.

"Měli bychom se snažit nalézt způsoby, jak studenty vybavit základní matematikou, která jim umožní adekvátní fungování v jejich budoucím povolání a ve společnosti jako takové," říká například britský matematik Andrew Hodges. A spolu s jinými navrhuje matematiku rozdělit na aritmetickou část, která by byla pro každého povinná, a ostatní obory, které mají specializovanější praktické uplatnění, ale i vyšší nároky. A také je třeba si uvědomit, že matematika není "všespásná". Jako (asi) jediná popisuje svět logicky a objektivně. Bez její existence by nebylo ani vědy, ani techniky a jejích výdobytků. Nemá ovšem zcela jistě výhradní monopol na utváření lidské civilizace a (relativně) humánního světa, v němž žijeme – ten nestojí jen na matematických základech, ale také na těch "duchovních", které představují cosi jako druhou nohu, tolik užitečnou pro udržování rovnováhy.

Navíc – to že jsou lidé povinně maturující z matematiky obecně úspěšnější (a díky tomu snad i někdy šťastnější) ve svém životě, sice prokazuje mnoho průzkumů, ale někteří sociologové upozorňují na skutečnost, že se může jednat o "falešnou korelaci". Zkrátka nelze stoprocentně potvrdit, že je to právě matematika, která způsobuje ono "lepší" myšlení. Může to být obráceně – prostě určité schopnosti konkrétních jedinců, jako jsou například soustředěnost, činorodost a kreativita, vedou v konečném důsledku i k lepším výkonům v matematice.

A TADY máte vysvětlení, k čemu je dobrá pravice a levice. Taky je v tom trocha matematiky.

TÉMATA

Podobné články

Doporučujeme

Další články