Nejvyšší hora Spojených států amerických (6168 m) se jmenovala Mt. McKinley. Od roku 1897 totiž nesla jméno 25. prezidenta Spojených států Williama McKinleyho (1843 – 1901). Minulý čas je správně – prezident Barack Obama teď totiž oznámil oficiální přejmenování na Denali. Hoře tak celá staletí říkali aljašští domorodci, na jejichž území vrchol leží. V jejich jazyce to znamená „Ta vysoká“.
Dokazuje to, jak krátkozraké je něco pojmenovávat po politicích, hrdinech, spisovatelích, vědcích a dalších „potentátech“. Jejich jména oslovují vždycky jen jednu nebo nanejvýš dvě generace. Dál už přetrvávají jen ze zvyku. A nebo spíš nepřetrvávají. Buď totiž upadnou v zapomnění, nebo se změní, jakmile se změní režim. Čas totiž funguje jako žíravina – nemilosrdně rozleptává všechno, co se zdálo pevné a jasné. Včetně jmen, názvů a označení.
Klasickým příkladem je Zlín, který se v roce 1949 stal Gottwaldovem a v lednu 1990 se znovu vrátil ke svému původnímu názvu. Velmi ilustrativní je i příběh dnešní Vinohradské ulice v Praze. Od 70. let 19. století se postupně jmenovala Černokostelecká, Vinohradská (poprvé), Jungmannova, Fochova (po francouzském maršálovi z 1. světové války), Schwerinova (po pruském generálovi, za německé okupace), Fochova (podruhé), Stalinova a Vinohradská (podruhé).
Ještě pořád si naivně myslíte, že za pár desetiletí budete odjíždět z pražského Masarykova nádraží a odlétat z letiště Václava Havla? Je možné, že i dnešní Václavské náměstí budou naši potomci znát jako Šáhovo, Alího nebo Mohamedovo. Časy se prostě mění a s nimi nejen politické uspořádní a převládající náboženství, ale i místní jména.
Ideální by proto bylo volit nějaké neutrální názvy, které času odolávají přece jen lépe než názvy podle osob. Horní náměstí, Velké náměstí, Stará ulice, Krátká ulice… Ale co když za pár let z českých měst vymizí i slovo „náměstí“, které vystřídá „bazar“?
Anketa
Jak by se měla jmenovat Praha, aby odolala "žíravině času"?