fb pixel Privatizační „král“ Viktor Kožený: Díky Harvardským fondům získal majetek ve výši stovek miliard – G.cz
Vyhledávání

Privatizační „král“ Viktor Kožený: Díky Harvardským fondům získal majetek ve výši stovek miliard

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Víktor Kožený je tu s námi už 59 let. Před 16 lety byl na Bahamách tento nechvalně proslulý podnikatel spojený s kupónovou privatizací zatčen. Ačkoliv byl na Koženého vydán mezinárodní zatykač a měl být vydán do USA, bahamské soudy se nakonec rozhodly podnikatele českého původu nevydat. A tak si Kožený žije svůj „americký sen“ na Bahamách dodnes a zřejmě ho tu i dožije.

Martin Miko
Martin Miko Aktualizováno 28.6.2022, 09:07

Viktor Kožený sliboval desetinásobek

Podle života Viktora Koženého by se dal natočit film ve stylu Vlk z Wall Street nebo Chyť mě, když to dokážeš. Byl by to příběh nadějného chlapce, jenž pochází z rozvedeného manželství. Díky tomu, že se jeho matka podruhé vdala, a to za historika umění Květoslava Chvatíka, se tehdy patnáctiletý Viktor v roce 1979 dostal do Mnichova, kam všichni společně emigrovali. O čtyři roky později se Kožený vydává už sám do USA, kde začíná studovat na věhlasné Harvardské univerzitě. V USA samozřejmě Kožený neunikl pozornosti tehdejším agentům KGB a StB Karlovi Köcherovi a Jurajovi Širokému, kteří se při sametové revoluci stali důležitou součástí našich dějin. Například Karel Köcher později pracoval po boku našich prezidentů v Prognostickém ústavu a patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra. Nicméně se můžeme jen domnívat, na jaké bázi probíhala jejich společná setkání v USA.

Na Harvardu získal v roce 1989 bakalářský titul v oboru ekonomie, což ovšem nebylo všechno, co Kožený stihl. V té době měl prý i problémy se zákonem za údajné zneužívání kradených kreditních karet. Proto se přestěhoval do Londýna, kde krátce pracoval jako investiční bankéř u společnosti Flemmings. Posléze následoval návrat do Československa, kde se v té době rozjížděla kupónová privatizace, čímž se otevřel i poměrně rozsáhlý trh určený pro tunelování a obrovské podvody. Toho samozřejmě Viktor Kožený využil ve svůj prospěch. Pokud vás zajímá příběh kupónové privatizace, doporučujeme následující článek.

Kožený se do kupónové privatizace vrhl doslova po hlavě. V říjnu 1990 založil společnost Harvard Capital and Consulting, kterou pojmenoval po americké univerzitě, kde studoval. Nicméně kromě názvu s ní neměla nic společného, avšak Kožený na škole studoval a zřejmě tím chtěl vyvolat u lidí důvěryhodnost firmy. Posléze se rozhodl založit hned 6 různých investičních fondů, do nichž mohli lidé investovat.

K tomu všemu mu napomohla i obrovská reklamní kampaň, do které tehdy údajně vložil až 35 milionů korun. V médiích dělali kampaň na jeho fondy i české hvězdy typu Helena Vondráčková, Bára Basiková nebo oštěpař Jan Železný. V rámci televizní reklamy byla navíc použita i píseň Discopříběh od Michala Davida, a dokonce i hlavní hvězda filmu Rudolf Hrušínský nejmladší si v reklamě zahrál. Velmi efektivní bylo i heslo „Jistota desetinásobku“, jež během let v podstatě zlidovělo. K pravdě mělo však, jak se později ukázalo, celkem daleko.

Během poměrně krátké doby se Koženému podařilo získat odhadem jeden milion kupónových knížek od lidí, kteří neměli ani potuchu, co se s jejich investicí stane. Nezapomínejme, že každý občan si musel knížku s kolkem koupit za poplatek 1 035 korun. Kožený jim v reklamě sliboval, že do roka dostanou zpátky deset tisíc korun, proto se používal pojem „Jistota desetinásobku“. Koženého Harvadským fondům se během velmi krátké doby podařilo získat majetek v hodnotě minimálně 60 miliard korun, jak se odhadovalo v roce 1994, nicméně skutečná reálná hodnota byla několikrát vyšší. Pro Koženého to například znamenalo, že se stal správcem investičních fondů, které disponovaly do té doby nevídaným majetkem. V té době se začali ozývat věřitelé, kteří do jeho fondů investovali a chtěli svých deset tisíc korun. V tom jim Havardské investiční fondy nevyhověly a pro Koženého to byl signál zmizet.

V roce 1994 se proto rozhodl opustit Prahu pod záminkou dovolené. Vycestoval tedy do daňového exilu na Bahamách. V roce 1995 si navíc vzal irské občanství. V roce 2003 na něj Obvodní soud v Praze 4 vydal mezinárodní zatykač. V roce 2005 skončil po letech na Bahamách ve vězení, jak potvrdil James Margolin z tiskového oddělení FBI. Kožený byl totiž obžalován z podvodů a korupce v rámci privatizace ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Koženému tehdy hrozilo až 20 let vězení a vydání do USA, kde měl být souzen. Zároveň se tehdy zvýšila i šance, aby byl vydán do Česka. Nicméně to se nestalo, protože byl o dva roky později propuštěn z vězení a bahamské úřady rozhodly o tom, že Koženého do USA nevydají kvůli vysokému trestu.

A co dělá Kožený dnes? Aktuálně je mu 59 let a vypadá to, že se toho u něj příliš nezměnilo. Podle některých jeho aktuálnějších fotografií si dodnes užívá života v tropickém ráji a s velkou pravděpodobností zde i dožije.

Podobné články

Doporučujeme

Další články