Privatizační "král" Viktor Kožený: Díky Harvardským fondům získal majetek ve výši stovek miliard – G.cz
Vyhledávání

Privatizační "král" Viktor Kožený: Díky Harvardským fondům získal majetek ve výši stovek miliard

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Před 15 lety byl na Bahamách zatčen nechvalně proslulý podnikatel Viktor Kožený, kterému se v 90. letech podařilo pohádkově zbohatnout na kupónové privatizaci. Ačkoliv byl na Koženého vydán mezinárodní zatykač a měl být vydán do USA, bahamské soudy se nakonec rozhodly podnikatele českého původu nevydat. A tak si Kožený žije svůj „americký sen“ na Bahamách dodnes.

Martin Miko
Martin Miko 6.10.2020, 08:01

Viktor Kožený sliboval desetinásobek

Podle života Viktora Koženého by se dal natočit film ve stylu Vlk z Wall Street nebo Chyť mě, když to dokážeš. Byl by to příběh nadějného chlapce, který pochází z rozvedeného manželství. Díky tomu, že se jeho matka podruhé vdala, a to za historika umění Květoslava Chvatíka, se tehdy patnáctiletý Viktor v roce 1979 dostal do Mnichova, kam všichni společně emigrovali. O čtyři roky později se Kožený vydává už sám do USA, kde začíná studovat na věhlasné Harvardské univerzitě. V USA samozřejmě Kožený neunikl pozornosti tehdejším agentům KGB a StB Karlovi Köcherovi a Jurajovi Širokému, kteří se při sametové revoluci staly důležitou součástí našich dějin. Například Karel Köcher později pracoval po boku našich prezidentů v Prognostickém ústavu a patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra. Nicméně se můžeme jen domnívat, na jaké bázi probíhala jejich společná setkání v USA.

Na Harvardu získal v roce 1989 bakalářský titul v oboru ekonomie, což ovšem nebylo všechno, co Kožený stihl. V té době měl prý i problémy se zákonem za údajné zneužívání kradených kreditních karet. Proto se přestěhoval do Londýna, kde krátce pracoval jako investiční bankéř u společnosti Flemmings. Posléze následoval návrat do Československa, kde se v té době rozjížděla kupónová privatizace, čímž se otevřel i poměrně rozsáhlý trh určený pro tunelování a obrovské podvody. Toho samozřejmě Viktor Kožený využil ve svůj prospěch. Pokud vás zajímá příběh kupónové privatizace, doporučujeme následující článek.

Kožený se do kupónové privatizace vrhl doslova po hlavě. V říjnu 1990 založil společnost Harvard Capital and Consulting, kterou pojmenoval po americké univerzitě, kde studoval. Nicméně kromě názvu s ní neměla nic společného, avšak Kožený na škole studoval a zřejmě tím chtěl vyvolat u lidi důvěryhodnost firmy. Posléze se rozhodl založit hned 6 různých investičních fondů, do kterých mohli lidé investovat.

K tomu všemu mu napomohla i obrovská reklamní kampaň, do které tehdy údajně vložil až 35 milionů korun. V médiích dělali kampaň na jeho fondy i české hvězdy typu Helena Vondráčková, Bára Basiková nebo oštěpař Jan Železný. V rámci televizní reklamy byla navíc použita i píseň Diskopříběh od Michala Davida a dokonce i hlavní hvězda filmu Rudolf Hrušínský nejmladší si v reklamě zahrál. Velmi efektivní bylo i heslo „Jistota desetinásobku“, které během let v podstatě zlidovělo. K pravdě mělo však, jak se později ukázalo, celkem daleko.

Během poměrně krátké doby se Koženému podařilo od lidí získat odhadem jeden milion kupónových knížek od lidí, kteří neměli ani potuchu, co se s jejich investicí stane. Nezapomínejme, že každý občan si musel knížku s kolkem koupit za poplatek 1035 korun. Kožený jim v reklamě sliboval, že do roka dostanou zpátky deset tisíc korun, proto se používal pojem „Jistota desetinásobku“. Koženého Harvadským fondům se během velmi krátké doby podařilo získat majetek v hodnotě minimálně 60 miliard korun, jak se odhadovalo v roce 1994, nicméně skutečná reálná hodnota byla několikrát větší. Pro Koženého to například znamenalo, že se stal správcem investičních fondů, které disponovaly do té doby nevídaným majetkem. V té době se začali ozývat věřitelé, kteří do jeho fondů investovali a chtěli svých deset tisíc korun. V tom jim Havardské investiční fondy nevyhověly a pro Koženého to byl signál zmizet.

V roce 1994 se proto rozhodl opustit Prahu pod záminkou dovolené. Vycestoval tedy do daňového exilu na Bahamách. V roce 1995 si navíc vzal irské občanství. V roce 2003 na něj Obvodní soud v Praze 4 vydal mezinárodní zatykač. V roce 2005 skončil po letech na Bahamách ve vězení, jak potvrdil James Margolin z tiskového oddělení FBI. Kožený byl totiž obžalován z podvodů a korupce v rámci privatizace ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Koženému tehdy hrozilo až 20 let vězení a vydání do USA, kde měl být souzen. Zároveň se tehdy zvýšila i šance, aby byl vydán do Česka. Nicméně to se nestalo, protože byl o dva roky později propuštěn z vězení a bahamské úřady rozhodly o tom, že Koženého do USA nevydají kvůli vysokému trestu.

A co dělá Kožený dnes? Aktuálně je mu 57 let a vypadá to, že se u něj toho příliš nezměnilo. Podle některých jeho aktuálnějších fotografií si dodnes užívá života v tropickém ráji a s velkou pravděpodobností zde i dožije.

Podobné články

Doporučujeme

Další články