fb pixel Češi chtěli jistotu desetinásobku: Kupónová privatizace se stala podhoubím pro miliardáře i podvodníky – G.cz
Vyhledávání

Češi chtěli jistotu desetinásobku: Kupónová privatizace se stala podhoubím pro miliardáře i podvodníky

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Každý, kdo se po revoluci chtěl stát vlastníkem maloobchodu nebo drobné provozovny, měl možnost zúčastnit se dražeb, které se konaly od roku 1991. Privatizovat velké státní podniky však bylo mnohem složitější, přesto se nakonec rozhodlo o využití metody kupónové privatizace. Vlastnictvím takzvané kupónové knížky jste byli zároveň držiteli podílu některého ze státních podniků. První vlna privatizace proběhla už před neuvěřitelnými 30 lety.

Martin Miko
Martin Miko Aktualizováno 18.5.2022, 09:12

Jistota desetinásobku?

Každý, kdo se po revoluci chtěl stát vlastníkem maloobchodu nebo drobné provozovny, měl možnost zúčastnit se dražeb, které se konaly od roku 1991. Privatizovat velké státní podniky však bylo mnohem složitější, přesto se nakonec rozhodlo o využití metody kupónové privatizace. Vlastnictvím takzvané kupónové knížky jste byli zároveň držiteli podílu některého ze státních podniků. První vlna privatizace navíc proběhla před 30 lety.

Každý ví, že v dobách socialismu bylo všechno všech. Bohužel zároveň nikdo nic nevlastnil, takže většina nemovitostí byla v bídném a zastaralém stavu. A pak přišla revoluce a moudří ekonomové usoudili, že není správné, aby stát všechen ten majetek vlastnil. Nápad využít metodu kupónové privatizace samozřejmě vzešel z řad členů Prognostického ústavu ČSAV, podle všech indicií za ni může Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus. Někteří ekonomové však tvrdí, že princip kupónové privatizace byl vytvořen v Kanadě v 80. letech.

Československo však nebylo jedinou a vlastně ani první zemí, která aplikovala metodu kupónové privatizace. Na začátku 90. let minulého století se pro ni rozhodlo například i Rusko nebo Polsko, tedy země, které procházely transformací ekonomiky. V Československu bylo kvůli tomu dokonce vytvořeno Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky, které řídilo přechod státních firem do rukou soukromníků nebo chcete-li běžných občanů.

Kromě kupónové privatizace jste na začátku 90. let mohli získat majetek například restitucemi nebo díky dražbě. Vydražit jste mohli například provozovnu potravin nebo jiný maloobchod na sídlišti, a to už rok před spuštěním kupónové privatizace. Samostatnou kategorií byla i možnost vstupu silných zahraničních firem ze Západu, což se pomohlo realizovat například německé automobilce Volkswagen, která vstoupila do české Škody auto.

Nicméně přesně před 30 lety, tedy 18. května 1992, byla spuštěna první vlna kupónové privatizace. Možnost koupit si kupónovou knížku, díky které jste se mohli dostat k vlastnickému podílu v podstatě v jakémkoliv státním podniku, však začala už v říjnu 1991. Tato první vlna probíhala celkem v pěti kolech a podmínky byly jednoduché. Každý dospělý člověk si mohl koupit za 35 korun knížku a k ní známku za 1000 korun. Kupónová knížka obsahovala 10 kupónů po sto bodech. Tím se člověk stal takzvaným držitelem investičních kupónů. Člověk si pak v rámci privatizačních vln mohl na základě poptávky uplatnit svoje kupóny. Akcie mu pak byly v zaknihované formě připsány na účet ve Středisku cenných papírů.

Kupónová privatizace však otevřela rozsáhlý trh určený pro tunelování a obrovské podvody. Nejvíce „legendární“ osobou této doby se stal jistý Viktor Kožený, který se svými harvardskými investičními fondy sliboval v televizních reklamách lidem všemi známou jistotu desetinásobku, což znamená, že jste za tisíc korun koupili kupónovou knížku a pak ji prodali Koženého fondu, jenž sliboval, že vám časem vyplatí 10 tisíc korun. Tímto způsobem získal Kožený přes milión kupónových knížek, což znamená, že každý desátý Čech jeho lži uvěřil. Je pravdou, že slíbených 10 tisíc doopravdy někteří lidé obdrželi, jiným však zbyly pouze oči pro pláč.

Celkem byl v rámci obou vln kupónové privatizace rozdělen majetek v neuvěřitelné hodnotě až 679 miliard (jiné zdroje tvrdí, že se jednalo o 367 miliard), a v obou případech se této akce zúčastnily ¾ našeho obyvatelstva.

S odstupem času se ukázalo, že tato metoda privatizace nebyla příliš dobrým nápadem pro transformující se ekonomiku, a proto není divu, že se v současnosti nedoporučuje. Už před začátkem privatizace si našla samozřejmě své odpůrce mezi českými ekonomy, kteří tvrdili, že to naši zemi může velmi poškodit. Kupónová privatizace pomohla vytvořit v Česku hned několik miliardářů, kteří se dodnes vyskytují v žebříčcích nejbohatších lidí v naší zemi. Jde například o jména jako Pavel Tykač, Radovan Vítek nebo již zesnulý Petr Kellner.

Podobné články

Doporučujeme

Další články