Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová přednášela v pondělí 8. listopadu 2021 na půdě pražské Anglo-American University (AAU). Přednáška se kromě obecného fungování Evropské unie (EU) zaměřila především na aktuální výzvy, kterým uskupení čelí. Mimo pandemickou situaci se dotkla témat, jako je transparentnost, změna klimatu, otázka evropské identity nebo digitální transformace.
Právě té byl věnován největší prostor, a to nejen v souvislosti s koronavirovou pandemií, která ovlivnila mnoho procesů v různých sektorech a velmi aktuální téma digitalizace uspíšila. Do popředí se tak dostala také otázka budoucnosti Evropské unie a její adaptace na novou situaci.
Digitální participace občanů členských států je možná například skrze novou platformu s názvem Futurium, která byla spuštěna Evropskou komisí za účelem diskuze na různá témata a oblasti v kompetenci EU. „Mladí lidé si myslí, že na Evropě záleží,“ okomentovala aktuální situaci Jourová. „Přispět do diskuze může každý Evropan, přičemž mezi aktuálně nejčastěji diskutovaná témata patří například spravedlnost, demokracie, bezpečnost, klimatické změny, ekonomika či pozice EU.“
Přísnější pravidla pro online politické kampaně
V kontextu digitalizace EU byla zmíněna i témata cílené reklamy či voleb v digitální éře, které z důvodu dezinformací, pokroku umělé inteligence či sběru dat o uživatelích a podobně mohou postrádat transparentnost. Právě pro online politické kampaně by eurokomisařka chtěla navrhnout přísnější legislativu. „Více transparentnosti znamená i více důvěry,“ dodává Jourová. Na otázku, zda demokracie přežije digitalizaci, odpověděla Jourová: „Ano, pokud se stane digitální svět demokratickým a demokratický přejde do digitální podoby.“
Je důležité, aby se Evropská unie rozrůstala bezpečným způsobem
Na AUU studují převážně zahraniční studenti, jejich podíl činí 80 %, během diskuze v závěru přednášky proto došlo také na otázky týkající se rozšíření EU o další státy či evropské identity, přičemž prvnímu tématu Jourová vyjádřila podporu, nicméně dodala, že je důležité, aby se EU rozrůstala bezpečným způsobem a proces tak nepřinášel nové hrozby. „Proto jsou nastavena striktnější pravidla pro vstup do EU například pro země východní Evropy nebo Balkánu. V případě Ukrajiny například ke vstupu do EU nedojde minimálně v následujícím desetiletí,“ řekla Jourová.
Na otázku týkající se evropské identity a diskuse, zda bychom měli být pouze Evropané, odpověděla místopředsedkyně Evropské komise: „Máme vlastní národnost a jsme také Evropané, prosazování vytvoření evropské identity by bylo jen zdrojem dalšího napětí.“
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
