Je to přesně na den sto čtyři let, co se bolševici rozhodli, že chtějí vycouvat z první světové a začali se dohadovat s Německým císařstvím, jestli by to šlo, a pokud ano, tak jak. Naprosto neschopní vyjednávání ale nejenže přišli o milion čtverečních kilometrů území, ale navíc uvěznili československé legionáře na Sibiři.
Zapomněli jsme na rolníka!
Protože se Rusko ve dvacátém století pořád ještě nedostalo k tomu, aby zavedlo gregoriánský kalendář, provedli bolševici začátkem listopadu 1917 svou slavnou říjnovou revoluci. Nesundali cara, sundali jenom prozatímní vládu, která se od února snažila udržet v zemi jakýs takýs pořádek. Komouši získali podporu lidu jedním sloganem. „Chléb a mír!“ Slibovali jídlo a slibovali, že se Rusko stáhne z první světové války.
Do vyjednávání s Kaiserreichem vstoupili už jako Ruská sovětská federativní socialistická republika. Protože se to hezky vyslovuje. A už tahle první vyjednávání zaváněla tou komunistickou komedií, kterou pak bolševici předváděli až do svého pádu začátkem devadesátých let. Rusové chtěli velkou delegaci a chtěli, aby odrážela vůli lidu, který jejich revoluci podporoval. Takže vzali zástupce dělníků, námořníků i prostých vojáků… a až na nádraží si uvědomili, že nemají rolníka, takže jednoho rychle zrekrutovali na ulici.
O samotném vyjednávání, které se dalo do pohybu začátkem prosince, máme jenom kusé informace. Víme však, že se bolševici postupně „zástupců lidu“ zbavili. Co na tuhle šarádu říkal bavorský princ Leopold, který velel celé východní frontě za Německo… těžko říct. Bolševici po něm požadovali dočasné příměří na celé východní frontě, to ale Leopold nemohl autorizovat, takže se obě strany dohodly na klidu zbraní po celý jeden měsíc.
Vyjednávání se odehrávala, jak asi víte, v Brestu Litevském. Co možná nevíte, je to, že celé město bylo artilérií srovnáno se zemí, takže samotné hovory se vedly v narychlo stlučené boudě uprostřed ohořelé pevnosti. Bolševici jednání totálně zbabrali, takže začátkem roku 1918 zahájil Trojspolek mohutnou ofenzivu, která vyrvala Rusku z pařátů území o velikosti téměř jednoho milionu kilometrů čtverečních. A teprve v březnu se bolševici finálně z války stáhli.
Velkou roli v tom měl údajně hrát obrovský úplatek ve zlatě, který Němci nechali přivézt do Moskvy. Ostatně velká část revolučních jednotek byla složená z Němců a Rakušanů a sám Lenin měl silné vazby na Berlín. A to byl taky jeden z mnoha důvodů, proč byli českoslovenští legionáři k rudým jednotkám tak nedůvěřiví.
Tak my teda objedem zeměkouli
Československé legie, které do té doby bojovaly po boku ruských jednotek proti Rakušákům a Němcům, byly najednou v prekérní situaci, obklopeny chaosem. Naštěstí se Masarykovi povedlo dojednat formální přesun legií na Rusi pod francouzskou armádu, a protože Rudí chtěli ve válce zůstat neutrální, nemohli na legionáře zaútočit. Ale začali je pomalu odzbrojovat. Dohoda mezi Německem a Sověty totiž taky stanovila, že si Rusko nesmí nechat na svém území ozbrojené dohodové jednotky, protože Spolek stahoval vojska z východní fronty na západní.
Legionáři tedy museli pryč ze země, ale cestovat přes dvěma frontami rozdělenou Evropu byla naprostá sebevražda. Padlo tedy rozhodnutí, že se legie přesunou do Vladivostoku. Což znamenalo prostřílet se během nejtvrdší zimy devíti tisíci kilometry Sibiře, přeplout do Spojených států, ty překonat vlakem, překročit Atlantik a do Evropy se vrátit od západu.
Jeden podpis v Brestu Litevském tak donutil čtyřicet tisíc Čechoslováků objet celou Zemi jenom proto, aby se mohli vrátit domů.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
