fb pixel Primář MUDr. Vladimír Šild: Nové přístroje pro radiologii v litoměřické nemocnici znamenají zkvalitnění diagnostiky – G.cz
Vyhledávání

Primář MUDr. Vladimír Šild: Nové přístroje pro radiologii v litoměřické nemocnici znamenají zkvalitnění diagnostiky

Zdroj: Krajská zdravotní

Když v litoměřické nemocnici v roce 1984 začínal, na radiologii měli dva staré rentgeny. Teprve rok poté se otevírala nová interna v prvním vybudovaném pavilonu - současný areál nemocnice v Litoměřicích rostl postupně, po etapách. Až v roce 1992 se radiodiagnostika stěhovala do současných prostor komplementu. „To tu byly ještě také jen prosté rentgeny, ale už od roku 1987 jsme měli k dispozici pro vyšetření pacientů ultrazvukový přístroj, jeden z prvních v tehdejším Severočeském kraji,“ vzpomíná MUDr. Vladimír Šild, primář Oddělení radiologie a zobrazovacích metod Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Litoměřice, o.z., jak zní od 1. dubna letošního roku po převzetí nemocnice největším poskytovatelem nemocniční péče v České republice oficiální název zdravotnického pracoviště.

redakce G.cz 22.11.2021, 12:08

„Před vybudováním nového nemocničního areálu stála v Litoměřicích až do roku 1996 samostatná budova chirurgie na Dómském pahorku. Tam bylo ve sklepních prostorech zřízené rentgenové pracoviště, které sloužilo pro potřeby chirurgie, gynekologie a otorinolaryngologie. Lokalita pahorku je součástí historického centra Litoměřic s dosud neúplně probádanými podzemními chodbami a prostory. Dva týdny potom, co jsme tyto prostory v roce 1996 opustili a přešli do nového komplementu, se sklepní prostory staré budovy s rentgenem i kotelnou propadly asi dvě patra do podzemí. Takže jsme se odstěhovali minutu před dvanáctou…“

Vida, jak má litoměřická radiologie doslova pohnutou historii…

Asi ano (směje se). V roce 1993 přišlo CT, přístroj pro počítačovou tomografii. V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem byl pořízen dříve a na vyšetření jsme měli dva termíny v týdnu, což je v dnešní době, kdy každá regionální nemocnice má alespoň jeden přístroj, již nepředstavitelné. Takže v litoměřické nemocnici provádíme přes třicet CT vyšetření denně. V roce 2003 jsme se dočkali angiografie, do té doby stála v budově interny stará angiografie výrobce Chirana od roku 1985, ještě na filmový provoz. A fungovala! Dokonce jsem na přístroji provedl několik vyšetření. Na nové lince se pak udělaly dvě koronarografie, první v Ústeckém kraji. Dá se říci, že to vedlo k založení kardiologie v ústecké Masarykově nemocnici. Tak to šlo postupně, až jsme se v roce 2017 dostali k magnetické rezonanci.

Máte dostatek erudovaného personálu, který výstupy z magnetické rezonance tzv. umí číst?

Podařilo se nám získat dva lékaře ještě předtím, než se pracoviště magnetické rezonance otevřelo. Dojížděli. Ani jeden z nich už u nás není, ale máme tu novou paní doktorku s částečným úvazkem, která jezdí na dva dny, a pak dalšího lékaře také na dva dny. A dále máme zajištěno vzdálené popisování, takže provoz magnetické rezonance máme saturovaný tak, aby přístroj byl vytížený. Ale trvalo dva roky, než si to takzvaně sedlo a mohli jsme mít provoz na řádnou celou směnu každý den, abych tak řekl. Takže lékařský personál zajištěn pro magnetickou rezonanci máme.

A jak jste na tom na oddělení s obsazením dalších zdravotnických pozic?

Střední zdravotnický personál zajišťujeme vlastními silami, ale na pozice radiologických asistentů bychom potřebovali ještě víc posílit. Přeci jen tu máme celkem dvě skiagrafická pracoviště, jedno skiaskopicko-skiagrafické, již uvedenou magnetickou rezonanci, nové ultrazvukové pracoviště - SONO vybavené z Integrovaného regionálního operačního programu - IROP, a angiografii. Na personální zabezpečení jde tudíž o náročný úkol. Na okresní nemocnici jsme tedy vybavením i výkonově, řekl bych, na vyšším průměru.

Ani litoměřické radiologické oddělení se nevyhnulo omezení, které souviselo s provozem nemocnice během covidové pandemie. Jaké to bylo?

Přišel nám vhod pojízdný rentgen s digitalizací, pořízený z evropských prostředků v rámci zatím poslední 31. výzvy IROP. Museli jsme vytvořit pro snímkování pacientů z covidových oddělení izolované pracoviště. Aby se nám nemísili s ostatními u nás na komplementu, směřovali jsme tyto pacienty na angiografické pracoviště, kde jsme je mohli vyšetřovat díky mobilnímu rentgenu. Bohužel jsme si tím na celou tu dobu pandemie angiografii zablokovali. Po každém vyšetřovacím dnu se muselo dezinfikovat a svítit, aby byly prostory připravené.

Jak významný posun znamenalo pro oddělení v rámci poslední 31. výzvy IROP další vybavení, které jste dostali?

Dostali jsme tři diagnostické stanice s kompletním softwarovým vybavením pro dodatečné analýzy zpracování obrazu. Jsou napojeny na CT zařízení. Pro pacienty to znamená zkvalitnění diagnostiky. Samotné vybavení těchto přístrojů není nijak jednoduché: monitory musí být s rozlišením minimálně 2 MB, přičemž pro některé případy je potřeba i 5 MB. Jde o statisícové náklady jak na software, tak hardware. A z hlediska software má stanice k dispozici řadu analytických programů pro 3D rekonstrukce, měření průtoku, pro měření velikosti a objemu. Dá se doplnit např. zobrazení tlustého střeva, tzn. jakási virtuální kolonoskopie z CT přístroje, nebo s částečným využitím umělé inteligence s automatickým programem zobrazování plicních uzlů a podobně. V tom je velký přínos těchto diagnostických stanic pro naši práci.

V rámci výzvy IROP 26 byl pro oddělení pořízen za 2,5 milionu Kč systém PACS. Co si máme pod touto zkratkou představit?

Je to technologie umožňující správu, ukládání a zobrazení obrazové dokumentace, tzn. snímků z rentgenových metod, magnetické rezonance, apod. Na tomto uložišti se archivuje nejen veškerá dokumentace z nemocnice, ale i ta, co přichází prostřednictvím elektronické pošty e-pacs při komunikaci s jinými nemocnicemi. Jde o novou, modernější verzi již dříve používaného systému. Díky těmto technologiím jsme mohli v minulých letech skartovat všechny snímky, protože již máme kompletně digitalizované pracoviště. I celou nemocnici.

Čím ještě potřebujete dovybavit, aby pracoviště oddělení radiologie a zobrazovacích metod bylo podle vašich představ?

Čeká nás obnova skiaskopické stěny a obnova CT přístroje. Financování této zdravotnické techniky je uvažované z nového dotačního programu REACT-EU, kam jde žádost do výběrového řízení.

Kolik je na oddělení zaměstnanců?

Lékařů je 7,6 úvazku včetně těch na magnetickou rezonanci. Potřebovali bychom, aby jich bylo na úvazky 10. Radiologických asistentů a sester, které pracují na CT nebo SONO, máme 25. Tyto sestry bychom brali ještě dvě. Samozřejmě, personálně bychom potřebovali posílit. Ale které oddělení ne?

Kolik pacientů tu projde za rok?

Pokud jde o klasické rentgenové výkony, tak jich je ročně přes 50 tisíc, z toho více než 14 tisíc SONO a počet CT vyšetření přesahuje 8 tisíc. Na MR jsme se již vyšplhali ke třem tisícům ročně. Pacienty máme nejen z litoměřického okresu, protože se lidé naučili hledat, v které nemocnici je na vyšetření volný dřívější termín. Například pacient z jiného okresu jede na kontrolu do Motola, kde ho pozvou na termín za měsíc s tím, aby přivezl nový výsledek radiologického vyšetření. V nejbližší nemocnici je ale volný termín třeba až za dva měsíce a on přijede sem, kde nemá žádné předchozí vyšetření, takže se výsledek nemá s čím porovnat, zkontrolovat. A to k nám jezdí lidé i z Prahy. Vzniká tak problém, obzvláště, jestliže jde o onkologického pacienta.

MUDr. Vladimír Šild

MUDr. Vladimír Šild po absolvování Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1984 nastoupil na interní oddělení okresní nemocnice v Litoměřicích. Po ukončení základní vojenské služby v roce 1985 pak již začal pracovat na zdejším radiodiagnostickém oddělení, kde působí doposud. Po složení I. a II. atestace od roku 1996 vykonává pozici primáře oddělení radiologie a zobrazovacích metod.

Podobné články

Doporučujeme

Další články