Po osvícení se dočkal vraždy
Daniel Camargo Barbosa se narodil 22. ledna 1930 v Kolumbii. Během svého soudního procesu, který začal v roce 1989 v Guayaquilu, podrobně popsal téměř všechna znásilnění a vraždy, které spáchal během deseti let. Počet jeho obětí mohl dosáhnout až stovky. Přesný počet se však už pravděpodobně nedozvíme. Daniela Barbosu po smrti jeho matky, která zemřela několik týdnů po jeho narození, vychovávala zlá macecha Dioselina Fernandez. Ta si k němu však nikdy nevytvořila žádnou citovou vazbu a místo toho ho psychicky týrala. Jedním z příkladů její krutosti bylo, když ho oblékla do dívčích šatů, aby se stal terčem posměchu spolužáků ve škole. Přesto byl Daniel výborným studentem, což bylo pravděpodobně díky jeho vysokému IQ, které dosahovalo hodnoty 116 bodů. Školu však musel předčasně ukončit a začít pracovat.
V dospělosti se Barbosa seznámil s osmadvacetiletou Esperanzou, se kterou chtěl uzavřít manželství. Zjistil však, že není panna, což ho zaskočilo, a začal si klást podmínky v rámci vztahu. Souhlasil, že s ní zůstane, pokud mu bude přivádět velmi mladé dívky, které by mohl znásilňovat. Situace došla až tak daleko, že se na policii odvážila obrátit teprve pátá oběť zvrhlého Barbosy. Barbosa byl nejprve odsouzen ke třem letům vězení, avšak po odvolání mu u soudu trest zvýšili o dalších pět let. Po propuštění v roce 1972 uprchl do Brazílie, odkud byl však rychle deportován zpět do Kolumbie.
Barbosa rozhodně nebyl hloupý, jak už bylo zmíněno. Dobře si uvědomoval, že nejsnadněji získá oběti v chudinských čtvrtích. Mladé dívky si získával sliby práce nebo bonbony. Jeho vysoká inteligence mu také pomohla při plánování útěku z vězení. V roce 1974 byl zatčen za vraždu devítileté dívky, kterou unesl přímo před školou. Policie měla podezření, že má na svědomí více obětí, ale usvědčit ho dokázala pouze z tohoto zločinu. Dostal trest 25 let a byl umístěn do vězení na ostrově Gorgona.
Ve vězení se věnoval četbě, například dílům Sigmunda Freuda, nebo studoval příliv a odliv. Když nadešel správný okamžik, postavil si jednoduchý člun a uprchl z vězení. Úřady předpokládaly, že nepřežil, a nevěnovaly tomu pozornost. Barbosa však přežil a zamířil do Quita, což je hlavní město Ekvádoru, kde se živil pouličním prodejem. Po přesunu do Guayaquilu, největšího ekvádorského města, se opět vrátil ke znásilňování a vraždění. V roce 1986 byl zadržen v Quitu jen pár minut po vraždě další devítileté dívky. U sebe měl její zakrvácené oblečení.
Během výslechu Barbosa uvedl, že se zaměřoval na velmi mladé dívky, protože ho vzrušovaly jejich bolestivé výkřiky během pohlavního styku. Tvrdil, že jeho činy byly pomstou za ženskou nevěru. Vzhledem k brutalitě jeho zločinů byl trest 16 let vězení zcela neadekvátní, avšak tehdejší ekvádorské právo vyšší trest neumožňovalo. Ve vězení Barbosa údajně našel víru a stal se křesťanem. Jeho spoluvězněm byl Pedro Alonso Lopez, který měl na svědomí znásilnění a vraždy až tří set žen.
V roce 1994 se Barbosa stal terčem jiného vězně. Geovanny Noguera byl totiž bratrancem jedné z jeho obětí. Noguera ho ubodal k smrti. Barbosa, který prohlašoval, že našel Boha, tak zemřel způsobem připomínajícím starozákonní spravedlnost.
Zdroje informací:
https://criminalminds.fandom.com/wiki/Daniel_Camargo
https://murderpedia.org/male.C/c/camargo-barbosa.htm
https://en.wikipedia.org/wiki/Daniel_Camargo_Barbosa