Kobyla z Majdanku
Hermine Braunsteinerová, později známá jako Ryanová a přezdívaná Kobyla z Majdanku, byla vůbec prvním nacistickým válečným zločincem, kterého Spojené státy vydaly do Německa k soudnímu procesu. Narodila se 17. července 1919 ve Vídni do římskokatolické dělnické rodiny. Její otec pracoval jako řezník a také jako řidič pro pivovar.
Mladá Hermine snila o tom, že bude pomáhat lidem, a chtěla se stát zdravotní sestrou. Rodina však neměla dostatek peněz na její studium, a tak se v letech 1937 až 1938 živila jako služebná v rodině amerického inženýra v Anglii. Na jaře 1938 se po anšlusu Rakouska stala německou občankou. Poté se vrátila z Británie zpět do Vídně a později se přestěhovala do Berlína, kde začala pracovat v továrně na výrobu letadel Heinkel. Na začátku války se stala dozorkyní v zácviku v koncentračním táboře Ravensbrück, kam nastoupila v srpnu 1939. V říjnu 1942 se však pohádala s velitelkou tábora Mariou Mandel a požádala o přeložení. Její žádosti bylo vyhověno a byla převelena do koncentračního tábora Majdanek poblíž polského Lublinu, kde začala předvádět opravdové peklo.
Hermine Braunsteinerová se vyžívala ve své moci nad bezbrannými vězni – bičovala ženy až k smrti, děti tahala za vlasy a házela je na korby nákladních vozů, vězně věšela nebo po nich šlapala ve speciálních botách s ocelovými háky. Rovněž si sadisticky užívala během selekcí, kdy rozhodovala o tom, kdo bude přemístěn do pracovního tábora a kdo do vyhlazovacího. Byla známá i svými výbuchy vzteku. Za tyto kruté činy byla v roce 1943 oceněna válečným křížem druhé třídy.
Když se v lednu 1944 přiblížila fronta, byla kvůli evakuaci Majdanku převelena zpět do Ravensbrücku. Odtud 7. května 1945 uprchla před postupující Rudou armádou. Vrátila se do Rakouska, kde byla zatčena a odsouzena ke třem letům vězení za mučení a týrání vězňů, ale pouze za své činy spáchané v Ravensbrücku. V dubnu 1950 byla propuštěna a rakouský soud jí udělil amnestii, takže jí nehrozilo další stíhání v zemi.
Později potkala Američana Russella Ryana, který zrovna byl na dovolené v Rakousku. V roce 1958 se vzali v Novém Skotsku v Kanadě, kam emigrovali. V lednu 1963 získala Hermine americké občanství a žila klidný život, dokud ji nevypátral známý lovec nacistů Simon Wiesenthal. V roce 1964 předal své poznatky deníku New York Times, který na případ nasadil reportéra Josepha Lelyvelda. Když Lelyveld zazvonil u jejích dveří a představil se, údajně řekla: „Bože můj, věděla jsem, že se to stane. Přišli jste.“ Její manžel o ní prohlásil, že by neublížila ani mouše a že je to slušná a ctnostná žena.
V roce 1971 jí úřady odebraly občanství a o dva roky později bylo v Düsseldorfu zahájeno vyšetřování jejího případu. Dne 7. srpna 1973 byla vydána do Západního Německa. Hermine Braunsteinerová, známá jako bestie z Majdanku, se snažila hájit tím, že nebyla německou občankou a že její „údajné“ zločiny se staly mimo území Německa. Její obhajoba však neuspěla a 26. listopadu 1975 začal nejdelší a nejdražší soudní proces v německé historii, který se skládal z 474 jednání. Na lavici obžalovaných spolu s ní stanulo dalších patnáct osob obviněných ze zločinů spáchaných v Majdanku. V roce 1981 byla Braunsteinerová odsouzena k nejpřísnějšímu trestu ze všech - k doživotnímu vězení.
Kvůli amputaci dolních končetin, způsobené komplikacemi diabetu, byla v roce 1996 propuštěna z vězení. Zemřela tři roky později na svobodě v Bochumi. Její případ vedl koncem 70. let k vytvoření zvláštního úřadu v USA, jehož úkolem bylo pátrat po válečných zločincích. Po prokázání viny jim hrozilo odebrání občanství nebo deportace.
Zdroje informací:
https://aurora-israel.co.il/de/Hermine-Braunsteiner%2C-Ryan%2C-erster-Nazi-Kriegsverbrecher%2C-der-aus-den-Vereinigten-Staaten-ausgeliefert-wurde/
https://en.wikipedia.org/wiki/Hermine_Braunsteiner
https://www.nytimes.com/2005/12/02/world/europe/a-nazi-past-a-queens-home-life-an-overlooked-death.html