Andrej Andrejevič Vlasov se narodil 14. září 1901 v Nižněnovgorodské oblasti. Podobně jako Stalin byl student ortodoxního semináře – chtěl se zřejmě stát knězem. Když vypukla ruská revoluce, studium přerušil, poté chvíli studoval agronomii. V roce 1919 se přidal k Rudé armádě.

V Rudé armádě

Vlasov bojoval na Ukrajině, Kavkaze i na Krymu. Do komunistické strany vstoupil v roce 1930. Byl zřejmě velmi spolehlivý a nadějný kádr. Byl poslán do Číny jako vojenský dozor, tehdy ještě na straně prosovětského Čankajška. Zde zůstal rok (1938–1939), měl štěstí a vyhnul se masovým čistkám, které v té době v SSSR probíhaly..

Zachránce Moskvy

Vlasov měl také velký podíl na obraně Moskvy v listopadu 1941. Byl zde povolán na přímý Stalinův rozkaz, za své zásluhy byl také povýšen. Jeho osudová bitva má však teprve nastat. O pomoc volá Leningrad, třímilionové město se dostalo do německého obklíčení, tisíce civilistů zde umírají denně hlady. Stalin posílá svého elitního generála, aby město (i obklíčenou Rudou armádu) zachránil. Byl to úkol nesmírně složitý. Vlasovovu armádu čekaly těžké boje, na které nebyla připravena. Vlasov mnohokrát žádal Stalina o stažení, pokaždé bez odezvy. V platnosti tedy zůstala směrnice stůj co stůj prorazit německé obklíčení. Ale jak? Nebyly pohonné hmoty, nebyly potraviny a ani střelivo. Terén, v němž se nacházeli ještě vše ztěžoval – umírali po tisících v bažinách, které je obklopovaly – takto zde mělo zahynout na 100 000(!) vojáků. Zde si Vlasov poprvé uvědomil, že za neúspěch nese vinu Stalin, který nebyl schopen reagovat na změny na frontě a tvrdošíjně trval na postupu vpřed. Stalin si vinu za neúspěch nejspíš uvědomoval. Pro Vlasova poslal letadlo. Ten však věděl, že kdyby nasedl, tak by jej v Kremlu čekal trest smrti místo vyznamenání.

Zajatcem nacistů

Po porážce jeho 2. armády se Vlasov ukrýval ve stodole jednoho sedláka. Ten jej však udal německým okupantům. Jakou měli radost, když se jim povedlo zajmout generála sovětské armády. Vlasov věděl, co to pro něj znamená. Zajatý důstojník, který by se vrátil do Sovětského svazu by obdržel místo frčky ránu do týla. Navíc jej Stalin chtěl nechat zabít tak jako tak (potřeboval tvář, kterou by mohl ukázat a obvinit za neúspěch u Leningradu). V zajateckém táboře se Vlasov ptá sám sebe, za koho vlastně bojují. Za režim, nebo za vlast? Také se ptal, co když vyhrajeme (Sověti), co bude poté, bude se opakovat teror ze třicátých let?

Kolaborant s nacisty

Vlasov se společně s dalšími dává do služeb Němců. Snaží se přesvědčit zajaté sovětské vojáky, aby šli bojovat proti Stalinovi. Sám vypracoval letáky v ruštině, kritizující Stalina a komunistický režim, které nechal shazovat nad pozicemi Rudé armády. Vlasov chtěl bojovat proti Stalinovi – to se nacistům líbilo, o čem ale nechtěli ani slyšet, byla vize svobodného Ruska, kterou Vlasov měl. Nacisté měli s Ruskem jiné plány – chtěli jej vysídlit (za Ural) a vytvořit „životní prostor“ pro nové árijské pokolení. Vlasov strávil mnoho času lobbováním za vznik Ruské osvobozenecké armády (ROA), kterou mu Němci slibovali. Marně. Když Němcům začne téct do bot, povolí konečně vznik pověstné Vlasovovy armády. První divize se začne formovat v listopadu 1944. První bojové nasazení ROA bylo v březnu 1945 u Erlenhofu. Jednotky pronikaly do Čech, zde se dostávaly do sporu s německými silami (některé jednotky měly na jedné straně tanku napsáno smrt Stalinovi, na druhé smrt Hitlerovi).

Pražské povstání

V dubnu 1945 se divize generálmajora Buňačenka dostávaly na naše území. Moc dobře si uvědomoval, že s německou armádou je již amen, takže přestal brát zřetel na rozkazy, které přicházely z německého vedení. Bylo rozhodnuto, že se ROA zúčastní Pražského povstání na straně Čechů. Zde se dostal do sporu s Vlasovem, který byl proti. Nakonec musel ustoupit, urazil se a již se rozhodování neúčastnil.

Vlasovův konec

Vlasov byl v květnu 1945 zajat americkou armádou. Byl mu nabídnut útěk, on jej však odmítl. Pár dnů nato byl odveden sovětskou hlídkou, v Moskvě jej odsoudili za velezradu. Dostal trest smrti a 1. srpna 1946 byl oběšen.

ZDROJE:

https://en.wikipedia.org/wiki/Andrey_Vlasov

https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_Liberation_Army

https://en.wikipedia.org/wiki/Siege_of_Leningrad

https://en.wikipedia.org/wiki/Red_Army