Jmenovala se Fanny Kaplanová a přesně před 100 lety spáchala atentát na Vladimíra Iljiče Lenina. Ten po projevu o nutnosti boje proti československým legiím zamířil ke svému automobilu, když tu se zničehonic objevila atentátnice a několikrát na něj vystřelila. Jaký byl její životní příběh?
K atentátu došlo dne 30. srpna 1918 v Moskvě. Lenin přednášel svůj projev v bývalém Michelsonově závodě a vše se to semlelo velmi rychle, když ze shromáždění odcházel. Fanny Kaplanová ho měla zasáhnout maximálně třemi výstřely, a to do ramene, krku a klíční kosti. Zranění byla vážná, avšak ne smrtelná. Kaplanová byla na místě zatčena a při výslechu se ke všemu přiznala.
Mladá revolucionářka
Fanny Kaplanová, rusky Feiga Jefimovna, řečená Dora se narodila 10. února 1890 v ukrajinské židovské rodině. Už od raného mládí byla zapálenou politickou revolucionářkou a poměrně v útlém věku se stala eserkou, to když vstoupila do Strany socialistů-revolucionářů. Byla hodně aktivní a v roce 1906 byla v Kyjevě zatčena za spoluúčast na odpálení bomby, při kterém měla být sama zraněna. Poslali ji do pracovního tábora na Sibiř, kde začala trpět mnoha zdravotními problémy, sužovaly ji bolesi hlavy a částečná slepota.
Z pracovního tábora byla propuštěna až po únorové revoluci v roce 1917, kdy padla carská vláda. Velká říjnová socialistická revoluce vyhrotila politickou situaci v zemi. Eseři se dostali do konfliktu s bolševiky, kteří převzali jejich rolnický program. Bolševici zakázali ostatní politické strany a mnoho lidí emigrovalo. Fanny Kaplanová však byla odhodlána pokračovat v boji a rozhodla se zavraždit Lenina.
Když Lenin dokončil svůj projev a vyšel z budovy, přistoupilo k němu několik žen, mezi nimi eserka Kaplanová. Vytáhla revolver a několikrát na Lenina, kterého považovala za zrádce revoluce, vystřelila. Tak je to alespoň uvedeno ve vyšetřovacím spise.
Za tento čin následoval rychlý proces. Už 2. září 1918 byla Fanny odsouzena k trestu smrti a hned následujícího dne v Moskvě popravena. Bylo jí 28 let. Sovětská propaganda ji dávala vždy za odrazující příklad, považovala ji za zrůdu.
Lenin se po atentátu rychle uzdravil, ale následky zranění trpěl do konce svého života. Zemřel v roce 1924 na syfilis. Objevily se též spekulace, které oficiální verzi atentátu zpochybňují. Podle nich mohl být atentát fingovaný a Lenin tedy žádná zranění neutrpěl. Vodou na mlýn pro tyto domněnky je skutečnost, že Fanny trpěla částečnou slepotou.
A zde se podívejte na 8 komunistických vůdců, kteří se po smrti nechali vycpat, aby tu s námi mohli být na věčné časy.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
