Přežila Osvětim a přeložila Švejka i Fimfárum: Ve věku 94 let zemřela Ruth Bondyová

Z Terezína do Osvětimi, z Osvětimi do Izraele. Životní cesta v Praze narozené novinářky a překladatelky Ruth Bondyové, která 15. listopadu zemřela ve věku 94 let, byla klikatá, ale o to obdivuhodnější stopu za sebou zanechala. Právě díky ní se nejzásadnější díla české literatury dají číst i v hebrejštině.

Mládí v koncentráku

Zatímco někteří ještě žijící Češi dělají našemu národu v zahraničí spíš ostudu (zdravíme na Hrad!), na jiné české rodáky a rodačky můžeme být hrdí i po jejich smrti. Jednou z takových významných osobností je Ruth Bondyová, izraelská překladatelka a novinářka, která se narodila u nás.

Na svět přišla 19. června roku 1923 v Praze, kde také vyrůstala, a když začala 2. světová válka, bylo jasné, jaký ji coby Židovku čeká osud. Nejprve ji Němci poslali do Terezína, tam ale pobyla jen krátce, než ji přesunuli do rodinného tábora v Osvětimi. Roku 1944 byla Ruth spolu s dalšími převezena do Hamburku, kde měla za úkol odklízet trosky po bombardování. Holokaust přežili jen čtyři členové její rodiny, dalších 25 zemřelo.

Vzácné prvenství

Do Izraele se Ruth Bondyová dostala v roce 1948 a začala se tam živit jako novinářka. Velmi rychle se stala oblíbenou a v Davaru, kdysi jednom z nejčtenějších deníků v zemi, jí přidělili vlastní pravidelnou rubriku. Za svou žurnalistickou práci Bondyová dokonce získala ocenění, a ne jen tak ledajaké – jako první ženě vůbec jí byla udělala prestižní Sokolovova cena.

Na zemi, ve které se narodila, ale Ruth nezapomněla, a tak se kromě psaní věnovala i překladatelství. Byla to ona, kdo do hebrejštiny převedl Dobrého vojáka Švejka, Fimfárum nebo také první Kunderovy knihy a dílo Bohumila Hrabala. Celkem přeložila asi čtyřicet českých literárních klasik.

A tady čtěte, proč Čechy nemá na světě nikdo rád.


Komentáře