Prezident musí odejít, nakázal Husák: Lex Svoboda zbavil během normalizace populární hlavu státu úřadu – G.cz
Vyhledávání

Prezident musí odejít, nakázal Husák: Lex Svoboda zbavil během normalizace populární hlavu státu úřadu

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Asi jediným komunistickým prezidentem, na kterého se nevzpomíná jenom ve zlém, je generál Ludvík Svoboda. Proreformně naladěný Svoboda, který zemřel přesně před 40 lety, byl nakonec proti své vůli svého úřadu zbaven na popud Gustáva Husáka přijetím speciálního zákona, pro který se vžil název Lex Svoboda.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 20.9.2019, 13:44

Husák Svobodu zklamal

Již od počátku sedmdesátých let existovalo napětí mezi dvěma nejdůležitějšími představiteli socialistického Československa, kterými byl prezident Ludvík Svoboda a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. V letech 1948 až 1989 byly tyto dvě funkce až na několik krátkých výjimek spojené v jedné osobě, což bylo v průběhu reformních procesů Pražského jara terčem kritiky.

Svoboda původně Husákův nástup do vedení KSČ vítal nicméně, jelikož v něm viděl reformního člověka, ale již na počátku 70. let bylo jasné, že Husák jakožto hlavní tvůrce nové normalizační politiky tyto naděje nesplní. Prezident Svoboda byl tak zatlačen do pozadí, ale přesto byl v roce 1973 opět zvolen prezidentem republiky, a to dokonce na návrh Gustáva Husáka.

Tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal ve svých pamětech psal, že prezident Svoboda původně nechtěl ze zdravotních důvodů podruhé kandidovat na prezidentský úřad a dokonce napsal Husákovi dopis, ve kterém ho o svém závěru informoval – Husák ale prezidenta k další kandidatuře přesvědčil a to na naléhání sovětských představitelů. Nutno dodat, že se prezident Svoboda stále těšil velké popularitě mezi veřejností a vojenským i politickým vedením země.

Nepříjemný Husákův zákon

Nicméně již po mozkové mrtvici v roce 1973 a především po infarktu plic a následné sérii mozkových příhod nebyl prezident Svoboda od jara roku 1974 schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. V souladu s ústavním zákonem o československé federaci tak úřad prezidenta vykonávala federální vláda, respektive její předseda Lubomír Štrougal. Situace byla značně zkomplikovaná faktem, že prezident Svoboda odmítl abdikovat a nadále tak zastával svůj úřad.

Existuje několik teorií proč se prezident Svoboda nechtěl vzdát své funkce - ako nejpravděpodobnější se jeví, že nechtěl aby se novým prezidentem stal generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Je ale také možné, že prezident již ze zdravotních důvodů nebyl způsobilý abdikaci podat. Rozšířená je také teorie založená na vzpomínkách dcery prezidenta Svobody Zoe Svobodové-Klusákové, podle které nechtěl Husák Svobodovu abdikaci přijmout – to je však velice nepravděpodobné, jelikož pokud by existovala možnost zbavit prezidenta Svobody úřadu jednodušším způsobem bez přijetí speciálního ústavního zákona, zcela jistě by jí Husák využil. Přijatý ústavní zákon byl navíc, jak později popsal Štrougal ve svých pamětech „personálně nepříjemný ve vztahu k nejvyššímu představiteli státu.“

Na zřetelný Husákův popud došlo tedy k vypracování a následnému přijetí ústavního zákona č. 50/1975 Sb. , kterým se pozměňuje ústavní zákon o československé federaci č. 143/1968 Sb. Zákon byl koncipován jako obecná změna tohoto ústavního zákona, vzhledem ale k okolnostem a důvodům přijetí je zcela jasné, že tento zákon byl vytvořen účelově ke zbavení prezidentského úřadu, který vykonával Ludvík Svoboda. Kvůli tomu se pro tento ústavní zákon vžil neoficiální název Lex Svoboda. Zákon se skládal z pouhých dvou článků – prvním se dosavadní článek 64 ústavního zákona o československé federaci označuje za odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který přesně zní:

"(2) Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad (odstavec 1) delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období."

Zákon tak účinkoval retroaktivně, jelikož započítával dobu nemoci zpětně od roku 1974, tedy před svým vyhlášením. Druhý článek tohoto ústavního zákona dále uvádí, že tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, což jen dokresluje zvláštnost této ústavní změny. Zákon byl přijat dne 28. května 1975, ihned poté byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a okamžitě nabyl účinnost. Zákon byl podepsán předsedou Federálního shromáždění Aloisem Indrou a předsedou vlády Lubomírem Štrougalem „též na místě presidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci.“

Den poté, 29. května 1975 byl Federálním shromážděním jednomyslně zvolen Gustáv Husák československým prezidentem. Složením prezidentského slibu Husáka ve stejném okamžiku zanikla funkce prezidenta Ludvíka Svobody. Prezidentem tak Husák zůstal (po volbách v roce 1980 a 1985) až do své abdikace v důsledku události Sametové revoluce v prosinci 1989.

A tady si přečtěte, jak na obsazení ČSSR (ne)reagoval americký prezident Johnson.

Podobné články

Doporučujeme

Další články