Jako vystudovaný přírodovědec se v českých médiích dlouhodobě zabývám evolučně–biologickým přesahem lidské sexuality. Zdánlivě intimní činnost tím totiž dostává nečekaně zajímavý rozměr. Co mně z průniků sexu a vědy nejvíc překvapuje? Postupně se to dočtete v tomhle seriálu.
1. K čemu je dobré porno?
Jak muž může snížit riziko následků případné nevěry své partnerky? Jak zvýšit šanci, že „jeho“ dítě bude jeho dítě i biologicky? Stačí se často dívat na správné porno. Australská studie z roku 2005 ukázala, že muži, kteří si prohlíželi pornografické obrázky žen s více muži, produkovali výrazně pohyblivější spermie než ti, kteří se bavili obrázky výhradně žen. Autoři studie vysvětlují: „Samci mají v ejakulátu více spermií nebo spermie vyšší kvality, pokud existuje vysoké riziko, že budou muset soutěžit o vajíčko se spermiemi jiných samců...“
Věda tak u člověka potvrdila existenci tzv. závodu spermií, který byl dosud popsán jen u zvířat. Mozek nerozlišuje mezi realitou a pohádkou a pokud je v dohledu soupeř, zavelí spermiím, aby přidaly. Pokud se tedy vaší partnerce nedaří otěhotnět, dívejte se na pornožánr, kterému se říká gangbang.
2. Očichejte ji a ochutnejte
Existuje skupina genů, nazývaná hlavní histokompatibilní komplex (MHC), která kóduje náš imunitní systém. Čím vzdálenější MHC oba rodiče mají, tím zdravější budou jejich děti. Kombinace dvou odlišných MHC jim totiž dá silnou imunitu, a tím i odolnost proti nemocem a parazitům. Když si naopak najdete partnerku s velmi blízkým MHC (třeba vlastní sestřenici), bude mít problém otěhotnět a donosit dítě. A i pokud se jí to povede, bude potomek často nemocný a neduživý.
Nerozhoduje tedy ani tak, jestli má žena krásnou tvář a velká prsa, ale jestli nám voní a „chutná“. Právě tak totiž poznáme, že má odlišný MHC. Jen málokdo z nás ovšem ženy cíleně očichává. Funguje to podvědomě - určitá slečna nás prostě přitahuje, aniž bychom si uvědomili její odér. MHC se pozná nejen z tělesné vůně, ale i z chuti slin. To poznáme při polibku, který není ničím jiným než testem MHC. Není to moc romantické, ale příroda to tak prostě zařídila.
3. Velký zadek, základ rodiny
Líbí se vám chlapecké typy žen s malými zadky, které homosexuální stylisté protlačují do módních časopisů? Biologicky to nedává smysl – přitahovat by nás měly spíš ženy s velkými zadky. Čím širší má totiž žena pánev, tím snadněji se jí jednou budou rodit naše děti. Nejde přitom ani tak o absolutní velikost zadku, jako spíš o poměr pasu a boků, který je optimálně 70:100.
Když je žena ještě před pubertou nebo naopak už po přechodu, blíží se tento poměr 100:100. To by zdravému muži mělo signalizovat, že s její plodností není něco v pořádku. Problém ale je, že v době císařského řezu už dostatečná šířka pánve nehraje roli. Dřív by žena s klukovským zadkem při porodu nejspíš umřela - pro přirozený porod je totiž optimální velikost boků nenahraditelná. Dnes už je to jedno.
4. Nevěra je normální
Samice promiskuitních druhů zvířat se postupně páří s mnoha samci. Příkladem jsou šimpanzice, které v plodném období kopulují až se čtyřiceti „milenci“. Jak může v tak silné konkurenci samec zvýšit šanci, že právě on bude otcem? Musí mít co nejvíc spermií, tedy co největší varlata. A největší varlata v poměru k tělu mají mezi primáty právě šimpanzi.
Samci monogamních druhů volí opačnou strategii. Jeden silný samec si hlídá svůj „harém“ samic, ke kterým nepustí žádného konkurenta. Tam, kde díky silným svalům neprobíhá soutěž spermií, stačí jen malá varlata. Příkladem je gorila, která má mezi primáty nejmenší varlata.
Naše varlata jsou v poměru k tělu větší než gorilí, ale menší než šimpanzí. Znamená to, že lidé stojí mezi oběma extrémy uprostřed. Sociálně založenou monogamii si zpestřujeme občasnými nevěrami, které jsou pro člověka biologickou přirozeností. Zkuste to ale vysvětlit své partnerce…
(Pokračování příště.)
A TADY máte jako bonus 19 důvodů, proč mít sex denně.