29. září 1938 se do Mnichova sjeli vrcholní představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie, aby zde zpečetili osud tehdejšího Československa. V noci na 30. září v pracovně Adolfa Hitlera došlo k podpisu takzvané Mnichovské dohody. Hitlerovi tak bylo za souhlasu italského vůdce Benita Mussoliniho, francouzského premiéra Édouarda Daladiera a britského premiéra Nevilla Chamberlaina postoupeno české pohraničí obývané německou menšinou. Mnichovská zrada našich spojenců z Francie a Velké Británie vedla k odtržení Sudet a následně i k založení Protektorátu Čechy a Morava.
K podpisu mnichovské dohody došlo v budově nazývané Führerbau, která byla tehdejším mnichovským sídlem Adolfa Hitlera. Budova na adrese Arcisstrasse 12 stále stojí, jen její účel se změnil. Bezprostředně po válce v monumentální stavbě, kde Hitler vítal oficiální návštěvy, provozovali američtí osvoboditelé kulturní centrum. Dnes zde sídlí vysoká škola hudební. Pracovna, ve které byl text mnichovské dohody podepsán, dnes jako učebna č. 105 slouží k výuce hry na klavír.
Do učebny vedou tytéž masivní dubové dveře, kterými sem před 80 lety vstupovali signatáři dohody. Původní je i mosazný lustr, který Hitlerovi, Mussolinimu, Daladierovi a Chamberlainovi v nočních hodinách svítil při jednání o faktické destrukci Československa. Na stěně místnosti je i původní krb, byť již dávno neslouží svým účelům. Studenti hudební školy zde mají k dispozici dvě piana. Jedno z nich stojí na místě, kde stával psací stůl nacistického vůdce Hitlera. Prosklenými dveřmi můžete vyjít na balkon s výhledem na náměstí Königsplatz, odkud Hitler hovořil k davům. Dnes by ale příliš parády se svým projevem neudělal. Ve výhledu by mu bránily vzrostlé stromy vysazené na náměstí po pádu třetí říše.
Budova na Arcisstrasse 12 nemá prakticky žádné památky po nacistech, kteří ji využívali k reprezentativním účelům, mnoho studentů vlastně ani netuší, že v místech, kde se učí jak nejlépe umět hrát na hudební nástroje a jak porozumět hudbě, se psaly dějiny. Po kom ale památky nalezneme, jsou američtí osvoboditelé Mnichova. Za vzpomínkami na osvobození někdejšího Hitlerova sídla se ale musíme vydat do veřejnosti nepřístupných sklepních prostor. Ve dveřích do potravinového skladu jsou stále díry po kulkách, kterými Američané vystřelili zámek. Na zdi je pak vyškrábán vzkaz jednoho z vojáků, který popisoval tažení své jednotky Evropou po vylodění v Normandii.
Zajímavostí je i to, že klavírní učebna 105 je menší než původní Hitlerova pracovna. Ta byla totiž po válce přepažena zhruba ve dvou třetinách. Ve větší části je již zmíněná učebna, menší část je malou kanceláří, v níž ale nikdo z učitelů nechtěl z pochopitelných důvodů sedět, tak dnes slouží pouze ke kopírování dokumentů a notových partitur. Historii budovy, která se připravuje na velkou rekonstrukci, připomínají informační tabulky nejen v němčině, ale i v angličtině, češtině a slovenštině. Jinak zde ale denně projdou davy lidí, aniž si uvědomují, jakou historickou roli dnešní vysoká škola hudební sehrála. Dá se očekávat, že zvýšený zájem o budovu na Arcisstrasse 12 bude příští rok, kdy uplyne 80 let od podpisu dohody.