Čtveřice vrcholných představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie, která před 79 lety odsoudila Československo ke zkáze.

Zdroj: wikipedia.com

Noc z 29. na 30. září 1938 byla jedním z nejčernějších okamžiků pro moderní české dějiny. V Mnichově došlo k podpisu dohody mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa nacistickému Německu, což vedlo k odtržení Sudet a následně ke vzniku protektorátu Čechy a Morava. Pracovna Adolfa Hitlera, v níž k podpisu osudového dokumentu došlo, nicméně dnes slouží k úplně jiným účelům. Studenti zde pravidelně nacvičují hru na klavír.

Jan Palička 30.9.2018, 08:59

mni.jpg

Čtveřice vrcholných představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie, která před 79 lety odsoudila Československo ke zkáze. (Foto: wikipedia.com)

29. září 1938 se do Mnichova sjeli vrcholní představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie, aby zde zpečetili osud tehdejšího Československa. V noci na 30. září v pracovně Adolfa Hitlera došlo k podpisu takzvané Mnichovské dohody. Hitlerovi tak bylo za souhlasu italského vůdce Benita Mussoliniho, francouzského premiéra Édouarda Daladiera a britského premiéra Nevilla Chamberlaina postoupeno české pohraničí obývané německou menšinou. Mnichovská zrada našich spojenců z Francie a Velké Británie vedla k odtržení Sudet a následně i k založení Protektorátu Čechy a Morava.

mni3.jpg

Budova na mnichovské Arcisstrasse 12 dříve sloužila přímo Adolfu Hitlerovi jako tzv. Führerbau. Dnes je zde vysoká škola hudební. (Foto: Jan Palička)

K podpisu mnichovské dohody došlo v budově nazývané Führerbau, která byla tehdejším mnichovským sídlem Adolfa Hitlera. Budova na adrese Arcisstrasse 12 stále stojí, jen její účel se změnil. Bezprostředně po válce v monumentální stavbě, kde Hitler vítal oficiální návštěvy, provozovali američtí osvoboditelé kulturní centrum. Dnes zde sídlí vysoká škola hudební. Pracovna, ve které byl text mnichovské dohody podepsán, dnes jako učebna č. 105 slouží k výuce hry na klavír.

mni4.jpg

Mramorové atrium stále svědčí o reprezentativní minulosti budovy. Před 79 lety tudy kráčeli signatáři mnichovské dohody, dnes studenti hudby. (Foto: Jan Palička)

Do učebny vedou tytéž masivní dubové dveře, kterými sem před 80 lety vstupovali signatáři dohody. Původní je i mosazný lustr, který Hitlerovi, Mussolinimu, Daladierovi a Chamberlainovi v nočních hodinách svítil při jednání o faktické destrukci Československa. Na stěně místnosti je i původní krb, byť již dávno neslouží svým účelům. Studenti hudební školy zde mají k dispozici dvě piana. Jedno z nich stojí na místě, kde stával psací stůl nacistického vůdce Hitlera. Prosklenými dveřmi můžete vyjít na balkon s výhledem na náměstí Königsplatz, odkud Hitler hovořil k davům. Dnes by ale příliš parády se svým projevem neudělal. Ve výhledu by mu bránily vzrostlé stromy vysazené na náměstí po pádu třetí říše.

mni2.jpg

Hitlerova pracovna, kde byla podepsána Mnichovská dohoda, je dnes učebnou hry na klavír. Původní jsou jen dveře, lustr a krb. (Foto: Jan Palička)

Budova na Arcisstrasse 12 nemá prakticky žádné památky po nacistech, kteří ji využívali k reprezentativním účelům, mnoho studentů vlastně ani netuší, že v místech, kde se učí jak nejlépe umět hrát na hudební nástroje a jak porozumět hudbě, se psaly dějiny. Po kom ale památky nalezneme, jsou američtí osvoboditelé Mnichova. Za vzpomínkami na osvobození někdejšího Hitlerova sídla se ale musíme vydat do veřejnosti nepřístupných sklepních prostor. Ve dveřích do potravinového skladu jsou stále díry po kulkách, kterými Američané vystřelili zámek. Na zdi je pak vyškrábán vzkaz jednoho z vojáků, který popisoval tažení své jednotky Evropou po vylodění v Normandii.

mni1.jpg

Z pracovny se šlo rovnou na balkon, odkud Hitler hovořil k davům. Dnes by přes stromy na lidi neviděl. (Foto: Jan Palička)

Zajímavostí je i to, že klavírní učebna 105 je menší než původní Hitlerova pracovna. Ta byla totiž po válce přepažena zhruba ve dvou třetinách. Ve větší části je již zmíněná učebna, menší část je malou kanceláří, v níž ale nikdo z učitelů nechtěl z pochopitelných důvodů sedět, tak dnes slouží pouze ke kopírování dokumentů a notových partitur. Historii budovy, která se připravuje na velkou rekonstrukci, připomínají informační tabulky nejen v němčině, ale i v angličtině, češtině a slovenštině. Jinak zde ale denně projdou davy lidí, aniž si uvědomují, jakou historickou roli dnešní vysoká škola hudební sehrála. Dá se očekávat, že zvýšený zájem o budovu na Arcisstrasse 12 bude příští rok, kdy uplyne 80 let od podpisu dohody.