fb pixel Fenomén jménem spartakiáda: Tělocvičného vystoupení se zúčastnilo téměř 1,7 milionu cvičenců – G.cz
Vyhledávání

Fenomén jménem spartakiáda: Tělocvičného vystoupení se zúčastnilo téměř 1,7 milionu cvičenců

Zdroj: Miloň Novotný - Alena Novotná, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=47928498

Spartakiády aneb hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. Perfektně synchronizovaný dav sportovců předvádí před očima diváků proporci cviků. Fanoušci tleskají a politická garnitura si mne ruce. Synchronizované a masové přehlídky podobného rázu jsou častým jevem všech totalitních režimů, od bývalého Sovětského svazu až po nynější KLDR, kde je potřeba demonstrovat až strojovou pospolitost lidu podobnými vystoupeními. Není tedy divu, že se i v komunistickém Československu pořádaly spartakiády. Ta historicky první proběhla přesně před 68 lety a účastnilo se jí téměř 1,7 milionu cvičenců.

Jan Fiedler
Jan Fiedler Aktualizováno 19.6.2023, 16:22

Tradice tělocvičných vystoupení

Na začátek je nutné vyvrátit častou mýlku, že jsou spartakiády produktem komunismu. Spartakiády byly organizovány již za první republiky levicovou částí dělnických tělovýchovných jednot. Faktem ovšem je, že spartakiády jsou typické pro „revoluční“ dělnické a levicové strany, s komunistickým narativem to tedy jde mnohdy ruku v ruce. Původně sportovní akce se ovšem v ony proslulé propagandistické monstrozity zvrhly opravdu až s nástupem komunismu v roce 1948.

V totalitním Československu navázaly spartakiády neoficiálně na všesokolské slety, které se konaly například v období první republiky a pro jejichž účely byl také v roce 1926 vybudován Velký strahovský stadion. Nástup komunismu v roce 1948 však znamenal pro Sokola útrum, přičemž jako náhrada bylo zavedeno právě spartakiádní cvičení.

Spartakiády byly za komunistického režimu organizovány podobně jako již zmíněné všesokolské slety. Cvičící skupiny byly sestaveny dle různých kritérií – existovaly tedy kategorie mladších žáků, dorostenců a dorostenkyň, matek s dětmi či vojáků základní služby. Variací bylo mnoho. V čem už se ovšem spartakiády od všesokolských sletů diametrálně lišily, byl jejich kontext a účast. Zatímco Sokol byl čistě tělocvičným spolkem s vlasteneckými rysy, spartakiády byly tradičně propagandistickými akcemi s ideologickým podtextem. Účast se na povrch tvářila dobrovolně, nicméně na mnohých školách či pracovištích se při neúčasti „hrozilo“ různými sankcemi.

První celostátní spartakiáda

První celostátní spartakiáda se konala přesně před 68 lety v roce 1955, od té doby měla probíhat pravidelně v pětiletých cyklech. Tyto spartakiádní roky byly vždy tak trochu speciální, neboť se v hlavním městě nahromadilo několik set tisíc lidí ze všech koutů Československa, na což samozřejmě Praha musela určitým způsobem zareagovat. Infrastruktura byla posílena několika linkami, letní prázdniny začínaly již o dva týdny dříve a v pražských obchodech se dokonce objevilo jinak téměř nedostupné exotické ovoce – například banány či mandarinky.

Poté, co byl rozpuštěn Sokol a roku 1952 převzal pod svá křídla jednotnou tělovýchovu stát, se na moment od myšlenky hromadných vystoupení upustilo. Již v následujícím roce se však tato myšlenka opět přivedla na světlo s jasným úmyslem, tedy demonstrovat radostný život v komunistickém Československu. První celostátní spartakiáda ze dne 23. června roku 1955 měla být jakýmsi vyvrcholením veškeré dosavadní spartakiádní snahy. Spartakiáda sestávala z 29 skladeb, které doprovázely neuvěřitelných 1 690 000 cvičenců. Rozpočet první celostátní spartakiády činil 45 milionů Kč s předpokládaným ziskem 26,5 milionů Kč, což jasně naznačuje neziskovost celé akce. Jednalo se o obrovskou částku, pro srovnání lze říci, že tehdejší běžný plat se pohyboval okolo 500 korun měsíčně.

Čína i KLDR

První celostátní spartakiáda měla i dle slov tehdejšího prezidenta republiky Antonína Zápotockého ukázat, že Československo je skutečně lidově demokratickým státem a jeho lid je svobodným lidem. Spartakiáda sloužila také jako připomínka a desetileté výročí od osvobození Československa Rudou armádou. Spartakiády se posléze konaly každých pět let s výjimkou roku 1970, kdy byla akce zrušena v důsledku událostí pražského jara 1968. Poslední celostátní spartakiáda byla uspořádána v roce 1985.

Spartakiády zdaleka nebyly jen záležitostí Československa, konaly se víceméně po celém Sovětském svazu nebo například v Německé demokratické republice. V letech 1959 až 1989 se šest spartakiád uskutečnilo také v Albánii, v současnosti se lze setkat s masovými tělocvičnými přehlídkami s ideologickým podtextem nepřekvapivě například v Severní Koreji a v Číně.

Podobné články

Doporučujeme

Další články