1. Popud přišel z Moskvy

Západní sektory Berlína bylo třeba oddělit nepřekonatelnou bariérou. Iniciativa k tomuto způsobu uzavření hranice vzešla pravděpodobně během setkání nejvyšších představitelů Varšavské smlouvy, které se konalo v Moskvě na začátku srpna 1961. Hlavním iniciátorem měl být první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov.

2. Uvězněni za železobetonovou oponou

Ozbrojené síly východního Německa obsadily hranice se Západní Berlínem během noci z 12. na 13. srpna 1961. Spojení mezi východní částí a západní částí Berlína bylo přerušeno. Nejprve zde byl natažen ostnatý drát, beton přišel na řadu později. Akce nevyprovokovala žádnou reakci opačné strany, nedošlo totiž k porušení hranic a 16. srpna začal být drát nahrazován regulérní zdí, jejíž stavba trvala několik měsíců. V domech v blízkosti zdi byla zazdívána okna směřující k západním sektorům, později byly tyto domy strhávány.

3. Bowie a hrdinové

V rámci tvorby Davida Bowieho patří píseň Heroes k těm nejznámějším a uzrčitě nejhymničtějším. Víte, že její původ také souvisí s Berlínskou zdí? Zpěvák žil totiž ve druhé půlce 70. let v Západním Berlíně. Toto období fanoušci Bowieho nazývají, jak jinak, Berlínským obdobím, z něhož vzešla tři alba, tzv. Berlínská trilogie - Low, Lodger a Heroes. Bowie tehdy z okna bytu viděl dva milence, jak si u Zdi dávají dostaveníčko. A i když ve skutečnosti se páru nic nestalo, všichni víme, že v písni je jejich osud tragický. Když Bowie v roce 2016 zemřel, Němci mu poděkovali za to, že i díky němu a jeho songu se dokázali postavit na odpor a stavbu v roce 1989 strhnout.

4. Bipolární svět

Berlínská zeď se stala symbolem rozdělení Evropy na východní a západní. Zeď byla sestavena z betonových panelů, které byly vysoké až tři a půl metru. Rozboření měly zabránit silné měděné dráty, kterými byla zpevněna. Zeď byla dlouhá neuvěřitelných 165 kilometrů! Táhla se nejen uvnitř města, ale i vně.

5. Pásmo smrti

Zeď zde nestála sama o sobě. Byla doplněna o několik desítek metrů široké tzv. pásmo smrti (na straně NDR), ve kterém byly nepravidelně rozmístěné strážní věže.

GALERIE Berlínská zeď

+ DALŠÍCH 9 FOTEK + DALŠÍCH 10 FOTEK

6. Rozkaz zněl jasně

Pásmo střežila pohraniční stráž. Ne všechny totiž stavba od pokusu dostat se na Západ odradila. Snahy o překonání zdi skončily většinou tragicky. Nejvíce lidí prchalo v době, kdy byla zeď ve výstavbě. Zoufalí lidé hledali každou skulinu. Východoněmecká pohraniční stráž zastřelila prvního člověka při pokusu o útěk 24. srpna 1961. Posledního pak 5. února 1989. Docházelo k i případům, kdy byl utečenec postřelen a ponechán v pásmu smrti, kde vykrvácel.

7. Pád Berlínské zdi

28 let. Tak dlouho dělila zeď město na dvě části. K pádu Berlínské zdi došlo 9. listopad 1989.

A zde se podívejte na retro dovolenou u Baltu.