15. srpen 1769 se stal jedním z nejvýznamnějších dnů francouzských dějin. V korsickém městě Ajaccio se narodil Napoleon Bonaparte, nejslavnější francouzský vojevůdce všech dob a císař, kterému se podařilo podmanit si většinu Evropy. O jeho životě toho bylo napsáno mnoho. Učí se o něm děti ve školách po celém světě, ale i přesto existují věci, které jste o Napoleonovi nevěděli. Pojďme se na ně podívat právě dnes, kdy si připomínáme 200 let od smrti Napoleona.
Muž obdivuhodnými vojenskými schopnostmi
Napoleon se narodil do rodiny nižší šlechtické vrstvy na Korsice pouhý rok poté, co se toto dříve italské teritorium stalo součástí Francie. Rodina měla dostatek peněz na to, aby syna poslala na studia do Francie, kde se Napoleon zapsal na jednu z nejprestižnějších vojenských akademií tehdejší doby, pařížskou École Militaire. Ač na učení jako takové nebyl příliš talentovaný, ve věcech vojenství se orientoval brilantně a dokázal školu vystudovat dříve než jeho vrstevníci. A navíc byl prvním Korsičanem, který kdy akademii absolvoval. V pouhých 16 letech se tak Napoleon stal důstojníkem francouzské armády a během Velké francouzské revoluce jeho vojenská kariéra zažila prudký vzestup. Ve 24 letech byl povýšen do generálské hodnosti a ve 30 již stál v čele státu.
Prcek, který vůbec nebyl malý
Když se řekne Napoleon, většina lidí si představí malého človíčka trpícího komplexem ze svého vzrůstu. To, že Napoleon byl malý, je ale jeden z největších historických omylů. Napoleonova výška 5,2 stopy totiž není uváděna v britských stopách (157 cm), ale ve stopách francouzských, což odpovídá necelým 170 centimetrům, tedy zcela průměrné výšce mužů na přelomu 18. a 19. století. Dojem malého vzrůstu byl vyvolán mimo jiné tím, že se Napoleon nechával často portrétovat obklopen nadprůměrně vysokými vojáky, kteří mu dělali tělesnou stráž. Jako prcka Napoleona zpodobňovaly i karikatury v tisku zemí, jež byly s Francií ve válce. Zde byl ale záměr zcela psychologický – vyvolat u domácích vojáků dojem, že velitel nepřátelských sil je neškodným mrňousem, kterého bude snadné porazit. Co je ale pravdou, je to, že Napoleon měl malý penis a navíc trpěl zúžením předkožky – tzv. fimózou.
Romantická duše a autor milostného románu
Napoleona si většinou všichni představí jako bohorovného císaře, případně jako chladnokrevného válečného stratéga. Málokdo v něm vidí citlivou romantickou duši, ale i takový byl Napoleon Bonaparte. Než se seznámil se svou první manželkou Josefínou de Beauharnais, napsal dokonce Napoleon milostný román nazvaný Clisson a Eugénie, v němž popisuje milostné vzplanutí fiktivního vojáka Clissona a krásné Eugénie Désirée Claryové, do níž byl jako mladík sám zamilován. Za jeho života román nikdy nevyšel a po jeho smrti jeho jednotlivé fragmenty získali soukromí sběratelé, kteří je jednou za čas za nemalé peníze prodávali na burze. Dílo bylo z fragmentů uspořádáno až ve 20. století a anglického překladu se dočkalo teprve v roce 2009.
Přínos pro archeologii
O tom, že Napoleon byl mužem mnoha talentů, svědčí i to, že za osobnost velkého významu je považován i v archeologické komunitě. Ne že by sám Napoleon podnikl jakýkoliv archeologický výzkum, ale během jeho vojenského tažení do Egypta došlo k mnoha objevům, které zásadním způsobem změnily poznání o starověké egyptské civilizaci. Kromě toho, že napoleonská vojska prošla kolem legendární sfingy, v té době ještě téměř zcela zasypané pískem, podařilo se jim objevit tzv. Rosettskou desku. Kámen, na němž je stejný text zaznamenán starořecky a v egyptském démotickém a hieroglyfickém písmu přispěl k tomu, že se badatelům podařilo tajemné egyptské obrázkové písmo rozluštit. To vedlo k mnoha zásadním objevům v oblasti egyptologie. Nebýt toho, že kapitán napoleonských vojsk Pierre François-Xavier Bouchard zachránil kamennou stélu z hromady suti při dobývání města Rosetta (ar-Rašíd), možná by hieroglyfy nebyly zcela rozluštěny dodnes.
Beethovenova 3. symfonie měla být věnována Napoleonovi
Ludwig van Beethoven, jeden z nejgeniálnějších hudebních skladatelů všech dob, byl Napoleonovým současníkem. Svého času se Beethoven dokonce ani netajil obdivem k francouzskému státníkovi, kterého uznával jako revolučního generála a následně i jako francouzského prvního konzula. V té době dokonce skladatel přislíbil, že svou následující symfonii zkomponuje pro Napoleona. Když se během dokončování triumfálního orchestrálního kusu ale Napoleon nejprve prohlásil doživotním konzulem a následně císařem, Beethoven se rozzuřil a několik listů s partiturami v záchvatu vzteku roztrhal. Svou třetí symfonii pak dokončil a světu představil s titulem Heroická. Beethovenovi žáci se nicméně shodli na tom, že její původní název byl Bonapartova, a sám Beethoven o ní po zbytek života říkal, že je připomínkou velkého muže.
Smrt zahalená konspiračními teoriemi
Příběh o tom, jak sesazený a zneuznaný Napoleon umírá 5. května 1821 v exilu na ostrově Svatá Helena, je notoricky známý. Stejně tak jsou známé konspirační teorie, které se vyrojily bezprostředně po úmrtí bývalého císaře. Ten měl být podle těchto teorií tajně zavražděn. Nejčastěji se jako o příčině smrti hovoří o otravě arzenikem. To měla prokázat i analýza Napoleonových vlasů provedená v 60. letech minulého století, která odhalila zvýšenou koncentraci arzenu v jeho těle v době smrti. Nyní se ale ukazuje, že vyšší hladina arzenu nebyla v té době nijak neobvyklá a že Napoleon s největší pravděpodobností zemřel na neléčenou rakovinu žaludku. Při té ho v posledních dnech provázely stejné zdravotní komplikace jako při otravě arzenikem. Žaludek měl Napoleon ve špatném stavu od pokusu o sebevraždu bezprostředně po jeho prvním sesazení v roce 1814, kdy zhrzený poražený vojevůdce polkl otrávenou piluli, která ho nicméně nezabila. Jen mu způsobila doživotní zažívací potíže.
Zde se seznamte s dalšími věcmi, které jste se ve škole učili špatně stejně jako to, že Napoleon byl malý.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
