Pražská zoo má důvod k radosti, narodilo se další slůně. Jaká je ale její historie? – G.cz
Vyhledávání

Pražská zoo má důvod k radosti, narodilo se další slůně. Jaká je ale její historie?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

V pražské zoo se může zase slavit. 9. května se tam krátce před druhou hodinou ranní narodilo slůně. Opět se jedná o samičku, stejně jako na konci března. Zprávu oznámil na svých sociálních sítí ředitel zoo Miroslav Bobek. Gratulujeme a pojďme si pražskou zoo trochu připomenout. Historii má totiž opravdu bohatou. Zažila plno úspěchů, ale dokázala překonat i plno tragédií.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 9.5.2020, 12:19

A je to holka!

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek se rozhodně netají, že má z nového přírůstku radost. "Konečně jsme se dočkali i druhého slůněte! Janita je v zoo Praha porodila dnes v 1.48 hodin. Slůně je v pořádku a jde opět o samičku. To je skvělá zpráva! Na to, až Janita porodí, jsme čekali více než dva měsíce. Její březost trvala tentokrát 683 dní," uvedl na svém twitteru. Otcem obou letošních slůňat je samec Ankhor. A protože se jedná zase o sloní holku, tak to vypadá, že obě slůňata zůstanou v Praze. Podívejte se, jak první minuty života novorozeného slůněte zachytil právě Miroslav Bobek

O slonech se říká, že jsou nositelem štěstí a hojnosti, a to teď všichni potřebujeme. Například v Indii je posvátným zvířetem, jedná se totiž o silné, dobré, laskavé a zároveň velkorysé zvíře. Říká se, že pokud máte doma sošku slona, zajistíte si tak právě štěstí a hojnost. Takže tolik trochu pověr. Chov slonů má v pražské zoo dlouholetou tradici – chovají se zde již od roku 1933. . I s letošními mláďaty jich je nyní celkem 9. Nejstarším členem stáda je samice Gulab, kterou zoo získala v roce 1966 a je druhým nejdéle žijícím zvířetem v trojské zoo. Vedle Janity, Tamary, Maxe, Rudiho a Ankhora žije v zahradě také i samice Shanti. To je vlastně filmová hvězda, kterou zná každý milovník filmů s panem Tau. Ano, Shanti si zahrála v oblíbeném filmu s populární postavou v černé buřince Poplach v oblacích První slůně zde narozené ale byla až sloní samička Sita, která přišla na svět v únoru 2013. Její matka Donna se do Prahy dostala v roce 2012 z Rotterdamu již březí.

Zoo s dlouhou a bohatou historií

Zoo v Praze sice byla otevřená až 28. září 1931, ale prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt. Právě v něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. Na výzvu sice několik osob reagovalo, dokonce se podařilo sehnat i nějaké finance, ale z nápadu nakonec sešlo.

Dalším, kdo se myšlence zoologické zahrady v 19. století věnoval, byl Vojta Náprstek, který byl tou dobou pražským radním. Opět ale zůstalo jen u plánů. Víte, že se tou dobou uvažovalo, že by zoo byla na Nebozísku na Petříně? Za jistou předchůdkyni zahrady se ale dá považovat „zvířecí“ stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníku a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Ta fungovala až do roku 1906.

Na začátku 20. století diskuze opět ožila. Hlavními protagonisty byl cestovatel Jiří Němec a středoškolský profesor Jiří Janda, který byl přípravou vybudování zoo o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem. Zoo měla být na Štvanici. Jenže přišla první světová válka a vše se opět odložilo. Změna nastala až v roce 1919, Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty zvolil komisi k založení pražské zoologické zahrady a Jiří Janda se mohl pustit do přípravných prací. Bylo to v roce 1923. Tou dobou již stát disponoval pozemky, které mu daroval velkostatkář Alois Svoboda s podmínkou, že na nich bude vybudována právě zoo. A kde byly? Ano, v Troji.

Nastala ale ještě dlouhá cesta. V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou. Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Ne všichni mu ale fandili. Klacky pod nohy mu házel například jeho oponent Jiří Němec, který v souboji o koncepci nové zahrady neuspěl. Jandovi se nakonec ale povedl celý projekt dotáhnout a tak byla zoo návštěvníkům otevřena již zmiňovaného 28. září 1931. Jiří Janda se stal samozřejmě jejím prvním ředitelem.

Prvním zvířetem zde byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali. A například herec Vlasta Burian sem daroval v roce 1934 lachtany kalifornské Hýtu a Batula.

Nezničily ji povodně, nepovede se to ani koroně

Dnes je pražská zoo považovaná za jednu z nejmodernějších a rozhodně snese srovnání i s těmi zahraničními. Návštěvníci zde najdou moderní pavilony a expozice, které se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí. Výhodou je v této souvislosti její členitý terén. Zoologická zahrada se také podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů, a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy. Světový věhlas získal právě chov koně Převalského, které se daří od roku 2011 vracet do volné přírody díky projektu Návrat divokých koní. U návštěvníků se těší velké oblibě také chov goril.

Zahrada zažila za svou dlouhou existenci celou řadu úspěchů, ale také tragédií. V době povodní v roce 2002 byla téměř polovina areálu zatopena. A přišla o celkem 134 zvířat. Materiální škody se vyšplhaly na 230 milionů korun. Symbolem tehdejších povodní se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a odchytit ho se povedlo až u Drážďan. Jeho boj o život sledovala doslova celá republika. Bohužel, Gaston po převozu domů svůj boj prohrál, jeho vyčerpání bylo příliš veliké. Dnes má v dolní části zoo má originálně řešený podvodní pomníček.

Zoo v Troji se ale nevzdala, vznesla se skutečně obrovská vlna solidarity. Na místě zničených objektů, které musely být dost často stržené tak vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl dnešních zoologických zahrad. Jen v loňském roce sem zavítalo 1,456.526 návštěvníků. O více než 8000 lidí tak padl její dosavadní rekord z roku 2016. Návštěvníci mají možnost vidět zde přes 670 druhů zvířat. Je skoro zbytečné říkat, že se tak jedná o jedno z nejnavštěvovanějších míst v Praze.

I zoologickou zahradu samozřejmě zasáhla koronavirová pandemie a zahrada musela být uzavřená na dlouhých 45 dní. Nyní už je zase otevřená, byť s jistými omezeními, které se váží na vládní nařízení právě kvůli pandemii. Aktuální údaje o nemoci COVID -19 jsou ale relativně příznivé a republika se tak snad pomalu vrací k normálnímu životu. A stejně tak se do normálního provozu určitě brzy vrátí i celá trojská zoo. Přejme to nejen jí, ale také sobě.

Tak co? Půjdete se na nové slůně podívat? Ven by mělo vyrazit za pár dnů podle toho, jaké bude počasí.

Podobné články

Doporučujeme

Další články