Středomořská nálada, vynikající víno, originální kuchyně, divoké zápasy na stadionu Hajduku, antické památky, horské túry, atraktivní ostrovy a skutečně divoký noční život. Zkuste poznat Split i teď na jaře.
Dnes už je tam dálnice, dnes už je to jedno, ale dříve, když úzkým údolím od pobřeží Jadranu u Splitu vzhůru do vnitrozemí vedla jen jedna úzká stezka, byla pevnost Klis nepřekonatelnou překážkou, strážcem s dokonalým přehledem.
I dnes, když se postavíte na okraj hradeb a hledíte dolů do soutěsky, pocítíte dětinskou radost z představy, jaké to tehdy asi bylo, když se turecká vojska snažila Klis dobít. A nejen turecká, ale i chorvatská, benátská a další armády, které tudy procházely. Jenže to se od průvodce nedozvíte. Přesněji napsáno dozvíte, ale jen povrchním letem světem, protože v pevnosti se odehrála mnohem zásadnější událost světových dějin, než byl velký střet civilizací v 16. a 17. století. Na Klisi se totiž natáčel seriál Hra o trůny. A to změnilo vše. Zvedlo se vstupné, průvodci nemluví o ničem jiném, než kde drak dštil síru a kde na nějakou princeznu házely kameny.
got.jpg
Pevnost Klis tak, jak vypadala v seriálu Hra o trůny. Seriál se natáčel nejen ve Splitu, ale i v Dubrovníku a v dalších místech podél dalmatského pobřeží.
Games of thrones je prostě tahák, přináší do oblasti peníze a turisty, bohužel však trochu ničí zážitek z historické památky. Kupte si proto před návštěvou tištěného průvodce.
Jaro, ideální čas
Do Splitu můžete přiletět letadlem, ale ideální je auto, dává vám svobodu, zvláště na jaře, kdy se nikde netvoří kolony a většinu cílů neokupují davy turistů. V březnu a dubnu je příjemných 15 stupňů, na sluníčku přes 20, vzduch je nasáklý ozonem a vůněmi, které v létě nezažijete. Okolí Splitu je totiž proslulé svými sady mandloní, jablek a porosty levandule.
dioklecian.png
Největším lákadlem Splitu jsou zbytky paláce římského císaře Diokleciána. Stavba to byla tak rozlehlá, že se do ní v pozdějších staletích vměstnalo celé středověké město. Od roku 1979 je na seznamu památek UNESCO.
Promenáda před hlavní splitskou atrakcí, římským Diokleciánovým palácem, je plná místních, slyšíte v podstatě jen chorvatštinu a vy nezažijete onen známý pocit nepatřičnosti jako v sezoně, kdy má člověk pocit, že ho majitelé barů chtějí natáhnout. Na jaře je turista vzácností a okolí mu to dává najevo.
Přímo nad Splitem je ideální pohoří na pěší túry – Mosor s hlavním vrcholem Veliky Kabal (1339 m). Táhne se v délce 25 kilometrů od Splitu až k ústí řeky Cetinje u Omiše. V létě je to vyprahlý krasový hřeben, řídce zalesněný, s nedostatkem vody. Vápencové skály působí jako akumulační kamna a teplotu zvyšují. Ale na jaře?
Na jaře je klima v horách příjemné, pokud tedy nezuří bóra, jeden z nejsilnějších větrů na světě, ale to je spíše záležitost zimních měsíců. Mosor je protkaný hustou pavučinou stezek a cest, ty hlavní jsou značené, ale i když sejdete na jiné pěšiny, orientace je snadná. Masiv není zalesněný a dole pod vrcholem je hodně vesnic a samot.
Nahoře vás čeká okouzlující výhled na panorama dalmatského pobřeží. Nejčastěji používaný nástup je z osady Sitno Gornje (20 km ze Splitu), kam jezdí pravidelná autobusová linka ze Splitu a kam se lze též dostat autem. Odtud se přes horskou chatu U. Girometta chodí k Vickovu stupu, odkud pak je možné buď pokračovat na jiné vrcholy, např. na velmi populární Kozik, nádherný vyhlídkový bod, nebo případně i jinou cestou sestoupit. Všechny ostatní výstupy jsou delší a náročnější. Podrobný popis túr naleznete na www.chorvatsko.cz.
Kde se ubytovat?
I mimo sezonu není problém s ubytováním. Ceny jsou dole a vybrat si můžete od nejskromnějšího ubytování v soukromí až po luxusní hotely. Doporučujeme hotel Le Méridien Lav v čtvrti Podstrana, kde jsme bydleli. Je přímo na břehu moře, má vlastní marinu, pláž, venkovní bazén, tenisové kurty, velkolepý wellness areál, je stranou městského ruchu, ale přitom pár minut autem k promenádě u Diokleciánova paláce. Je možné, že se tu budete cítit jako doma, protože hotel má stejného majitele jako cestovní kancelář Čedok. Hotel nabízí i další služby jako např. lodní dopravu na přilehlé ostrovy. Více informací o hotelu najdete na www.lemeridienlavsplit.com.
Exploze chutí
Češi chorvatskou, zvláště dalmatskou kuchyni znají velmi dobře. Přesto se pořád najdou restaurace, které vás překvapí neobvyklými chuťovými kombinacemi. V samotném Splitu vyhledejte Wine & Cheese Bar PARADOX. Malá vinárna na kraji města se zaměřuje na párování vína se sýrem a různými druhy sušené šunky.
Dvacet pět kiometrů za Splitem je malé rozkošné městečko Omiš s působivou benátskou pevností a ústím řeky Cetinje do moře. Ve městě projeďte soutěskou a následujte tok řeky po serpentínové asfaltce. Přibližně po pěti kilometrech nalevo je místo zvané Radmanové milnice, tedy bývalé mlýny. Dnes je to rozlehlá restaurace Kaštel Slanica, která se specializuje na místní speciality.
Chcete vědět, jak chutnají grilované žáby, úhoři, pečení šneci, mořské ryby, černé rizoto se sépií? Potom jste tu správně. Jako bonus zde pečou vlastní chleba pod ocelovou poklicí přikrytou řežavými uhlíky. Na stejném principu zde dělají i dušené jehněčí a kůzlečí maso.
Fotbalová sláva přišla z Prahy
Nejslavnější chorvatský fotbalový klub je Hajduk Split. Stadion pro 35 tisíc diváků, balkánská bouřlivá atmosféra a zvláště vypjaté zápasy proti největšímu a stejně slavnému rivalovi – Dinamu Záhřeb – to je něco, co se nedá popsat, to se musí zažít. Je to něco fenomenálního, už jen proto, že Torcida Split, jak se jmenuje sdružení fanoušků Hajduku, je nejstarším fanklubem v Evropě. Vznikl již v roce 1950 a tvrdé jádro tvoří až 8 tisíc fanoušků, kteří svůj klub následují na každý zápas.
Hajduk Split je pro Čechy obzvlášť blízký, protože jej založila v roce 1911 skupina chorvatských studentů v pražském pivovaru U Fleků.
Jak se tam dostat
Autem, autobusem, vlakem nebo letadlem. Dobrou volbou je letět s ČSA přímo do Záhřebu.
Samotný Záhřeb je krásné a zábavné město, které stojí za samotnou návštěvu. Potom můžete pokračovat busem nebo vlakem přímo do Splitu nebo oklikou přes Zadar.
Článek vyšel – spolu se spoustou dalších cestovatelských lahůdek – v časopisu Travel Digest.
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
Martin Miko
