Představte si, že rok po vaší smrti naběhnou k vaší rakvi naštvaní husité, vytáhnou z ní vaše ostatky, pak je položí na oltář a do vaší lebky lijí víno a pivo, čímž vás chtějí potupit a poukázat na to, že jste byl za života alkoholik. K těmto opileckým zvrhlostem se uchýlili přesně před 602 lety boží bojovníci na ostatcích českého krále Václava IV.
Václav IV. a jeho posmrtné dobrodružství
Český král Václav IV. se do české historie zapsal jako syn císaře Karla IV. Lucemburského, ale také jako vzdělaný, leč poněkud nerozhodný a nesamostatný vladař, který se neobešel bez svých rádců. Po smrti Karla IV. se 29. listopadu 1378 stal Václav aktivním, avšak nepříliš dobrým panovníkem. Za dob jeho vlády totiž došlo k oslabení moci jeho rodu, protože se proti němu postavila šlechta. Václav IV. se místo svých povinností věnoval raději lovu a opileckým radovánkám.
Ale nikdo není dokonalý. Mnohem problematičtější byl Václavův vztah k husitství. I když zpočátku Jana Husa podporoval, což vyvrcholilo v roce 1409 Dekretem kutnohorským. O 3 roky později se ale vše obrátilo, když král Václav zaštítil prodej odpustků. Václav IV. nebyl schopen zaujmout jednoznačný postoj k husitství a nedonutilo ho k tomu ani odsouzení Husa jako kacíře, ani naléhání koncilu a bratra Zikmunda Lucemburského. Jeho zdravotní a psychický stav se navíc neustále zhoršoval a hřebíkem do rakve mu byla zpráva o první pražské defenestraci. Nejen ta u něj vyvolala záchvat nezvladatelné zuřivosti, podle některých historických pramenů dostal po defenestraci mrtvici nebo epileptický záchvat.
Václav IV. nakonec zemřel 16. srpna 1419 ve věku 58 let. Důvodem bylo podlomené zdraví, za které mohl částečně i alkohol, což byl jediný způsob, jak mohl utéct od reality. Den před svou smrtí prý ještě zvládl svatou zpověď, ale přijmout tělo Páně už nedokázal, protože začal intenzivně zvracet. Následně dostal silný záchvat, jenž vyvrcholil smrtí. Byl pohřben v klášteře Panny Marie ve Zbraslavi. Kvůli nepokojům v Praze totiž nebylo možné vypravit důstojný pohřeb.
Neuplynul ani rok od jeho smrti a skupina opilých a naštvaných husitů se rozhodla Václavovi pomstít za jeho neschopnost a nerozhodnost ve vztahu k jejich náboženskému hnutí a posmrtně jej zostudit. Divoká banda vtrhla do zbraslavského chrámu, kde vyrabovala pohřebiště. Pod vedením kněze Korandy muži vykrádali hroby a neměli úctu vůbec k ničemu a nikomu. Nebáli se dokonce ani vytáhnout několik let staré ostatky mrtvých těl, mezi která patřil právě i Václav IV. Zbytky králova těla husité položili na oltář a obestlali senem. Následně mu lili na lebku pivo a víno z ukradených sudů v klášterních sklepích, čímž chtěli připomenout, že si mrtvý český král „ujížděl“ na alkoholu. Vrcholem tohoto řádění bylo podpálení kláštera.
Kostra Václava IV. byla prý údajně zachráněna jakýmsi rybářem Mouchou, který ji zakopal ve své vinici, na což se přišlo až po několika letech. Nakonec byly ostatky Václava 25. července 1424 přesunuty na Pražský hrad, kde byl slavnostně uložen v hrobce českých králů pod svatovítským chrámem hned vedle Karla IV., svého otce.
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
