Pokud žijete v přesvědčení, že ponorkové války byly dominantou primárně světových válek, tak jste na omylu, protože první známou a plně funkční vojenskou ponorkou byla Turtle. V roce 1776 ji sestrojil David Bushnell během americké války za nezávislost. První úspěšný ponorkový útok v historii však byl proveden až v roce 1864 konfederační ponorkou CSS H. L. Hunley. Jenže bohužel nevyšel podle plánu.
Ponorka, která změnila historii
Co zničilo ponorku, která jako první v rámci válečného konfliktu potopila nepřátelskou loď? Pokud jste viděli film Ponorka Hunley z roku 1999 od režiséra Johna Graye, tak víte, že její vlastní zbraně. První útok miniponorky Konfederovaných států amerických CSS H. L. Hunley byl proveden v rámci americké občanské války přesně před 159 lety, tedy 17. února 1864. Toho dne ve večerních hodinách vyplula ponorka na svou poslední bojovou plavbu a za svůj terč si zvolila šroubovou nepřátelskou loď Housatoni. Jednalo se o šalupu s 12 děly, která byla součástí jednotky blokující vjezd do přístavu v Charlestonu, přičemž kotvila zhruba 5 kilometrů od něj. Posádce Housatonicu se sice povedlo zaznanemat věžičky blížící se ponorky, jenže střelba z ručních zbraní do vody byla marná. Miniponorka Hunley nakonec narazila do boku šalupy a následný výbuch prorazil trup plavidla, což během následujících 5 minut pro loď znamenalo potopení. Ze 155členné posádky výbuch nepřežilo 5 námořníků.
Pro miniponorku Hunley to sice znamenalo úspěšný útok, jenž se navždy zapsal do historie jakožto první úspěšný ponorkový útok, ale z hlediska ztráty životů to pro ně znamenalo selhání. Posádka ponorky se totiž pravděpodobně zabila vlastní náloží. Původně se předpokládalo, že Hunley byla příliš blízko výbuchu, což zapříčinilo smrt členů posádky. Jenže při nalezení a úspěšném vytažení ponorky v roce 2000 nakonec badatelé přišli na to, že podmořské plavidlo nebylo nijak poškozené, takže nebylo zničeno nepřátelskou lodí. Po podrobném zkoumání plavidla a několika testech na zmenšených modelech ponorky vyšlo najevo, že posádka uvnitř ponorky utrpěla těžká zranění při explozi. Výbuch a následná tlaková vlna byla tak mocná, že se posádce protrhly plíce, což pro ni bylo následně smrtelné. Nicméně se spíš předpokládá, že exploze posádku ochromila, takže všichni upadli do bezvědomí. Ponorku neměl kdo ovládat, a proto šla následně ke dnu.
Malá ponorka Hunley si za svou existenci ušla ohromnou cestu, která začala v době americké občanské války, kdy do jejího vývoje zainvestoval bohatý právník Horace Lawson Hunley. Původně se nejednalo o ponorku, ale o speciálně upravený parní kotel. Vyrobena byla ze speciální svářkové oceli a rozměrově byla 12 metrů dlouhá a široká zhruba 1,2 metru. Pohon ponorky samozřejmě nebyl parní, protože by se pravděpodobně všichni rychle udusili. Ale poháněla ji ručně posádka, respektive členové posádky roztáčeli lodní šroub a kapitán z malé věže kontroloval polohu a směr plavby. Většinou byla ponorka vybavena torpédem, avšak 17. února 1864 měla na palubě šedesátikilovou nálož střelného prachu (tyčové torpédo) s kontaktním zapalovačem, která byla umístěna před přídí na sedmimetrovém bidle. Přichycena byla k trupu měděnými úchyty.
O ponorce Hunley se už během testování vědělo, že není bezpečná. Přesto však byly uskutečněny tři ponory a všechny dopadly špatně. V rámci jednoho ze cvičných ponorů dokonce zemřel i samotný mecenáš projektu H. L. Hunley. Nicméně i přesto to odstartovalo pokrok jako každá jiná válka, takže došlo i na vývoj ponorek. První ponorky v podobě, v níž je známe dnes, se začaly v USA vyrábět během průmyslové revoluce, a to především firmami Lake a Holland.
K opravdovému rozmachu ponorkových válek došlo samozřejmě až během 1. a 2. světové války.
Podobné články
Doporučujeme
