Pohádkový příběh Ondřeje Janaty: V 27 letech zvládne vydělat milion dolarů za den – G.cz
Vyhledávání

Pohádkový příběh Ondřeje Janaty: V 27 letech zvládne vydělat milion dolarů za den

Zdroj: Archiv Ondřeje Janaty

U filmu Vlk z Wall Street se sice skvěle baví, ale podobnost se svým příběhem tam nevidí. Naopak srovnání s nejúspěšnějším světovým investorem Warrenem Buffetem je pro investora a tradera Ondřeje Janatu mnohem příhodnější. Aktuálně se stará ve svém fondu o miliardu korun, kterou dokáže každý rok zhodnotit o desítky procent. Tohle není žádný vyumělkovaný americký sen, tohle je příběh kluka z Hradce Králové!

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 30.9.2020, 12:21

Působí plaše, možná až moc skromně. O svých byznysových úspěších mluví jakoby mimochodem. Když ale líčí, jak dvakrát přišel o všechny peníze, tak pochopíte, že v téhle životní story nechybí skoro vůbec nic. A to bude Ondřeji Janatovi, jednomu z nejúspěšnějších tuzemských obchodníků na burze, až za tři roky třicet let.

Ondřeji, jak to vypadá, když máte při obchodování opravdu dobrý den?

Jednou se mi podařilo za den vydělat 1100 procent na libře. To byl z profesního hlediska můj nejlepší den. Finančně ne, to by pak byl den, kdy jsem byl za 24 hodin v plusu lehce přes jeden 1 milion dolarů.

Takže máte vyděláno do konce života?

Asi ano, ale takhle já se na svou práci nedívám. Vždycky jsem si dával limity typu, že vydělám třeba konkrétní částku denně, abych si vydělal na to, co potřebuju. Nikdy si ale nedávám hranici, která by znamenala, že už se mám dobře, a že se na všechno vykašlu. Hlavně proto, že když se člověk dostane do řádu stovek milionů, tak přestane přemýšlet o penězích jako takových, ale spíš nad tou prací. Když vydělám peníze, tak mi to nedělá takovou radost, jako když dobře odvedu svoji práci. Na začátku to bylo jinak. To jsem třeba za den vydělal 100 tisíc a měl jsem z toho neskutečnou radost. Zní to divně, ale teď když vydělám třeba 20 milionů, tak už z toho žádný extra požitek nemám.

O kolik peněz se aktuálně staráte ve svém fondu?

Teď je to necelá miliarda, ale pořád rosteme. Mám tam svoje peníze a peníze svých investorů, což jsou hlavně fyzické osoby a fondy. Většinu vlastních peněz si držím také u sebe ve fondu a zhodnocuju je sám, protože jinak bych vlastně dělal práci za někoho jiného. Jednoduše peníze radši otáčím, do teď například bydlím v pronájmu a pořád nemám moc ambici kupovat si něco vlastního. Auto jsem si třeba vybíral dva roky. Koupit jsem si mohl cokoliv, ale nikdy mě nic netrklo tak, že bych si řekl hele to je ono. S nemovitostmi to mám stejně.

Jaký je tedy profit, na který se Váš fond v průměru dostane?

Určitě dokážu každý rok dosáhnout dvojciferného zhodnocení. Když jsem obchodoval jenom sám pro sebe, tak jsem se dostával na 200 až 300 procent za rok. Ve fondu, kde mám cizí prostředky, musím být konzervativnější, ale zas se bavíme o stálém přísunu peněz. Takže to je pak výnos třeba 20 až 30 procent za rok.

Jak Váš fond vypadal v začátcích?

Tehdy v něm byly přibližně dva miliony. Během dvou let se z něj stal miliardový fond. Hodně klientů se ke mně přelilo na základě mého působení v jiných fondech. Mám třeba jednu paní, která investuje s fondem, kde jsem dřív pracoval. A teď si peníze vybrala a svěřila je mě, protože je toho názoru, že nechce investovat do fondu, ale do mě osobně. Noví klienti mi třeba často říkají, že podmínky, které jim nabízím já, jim zatím nikdo jiný nenabídl. Nevím, čím to je. Nesnažím se dělat dojem, vždycky se ke klientům snažím chovat maximálně upřímně. Moc si nepotrpím na formality. Nepotřebuju si na nich nic dokazovat, nevadí mi na schůzku třeba přijet v mikině. A rozhodně nemám potřebu se někomu vnucovat. Když se mnou prostě někdo nechce obchodovat, tak ať se mnou neobchoduje. Oba na tom budeme líp. Vždycky jsem říkal, že chci být nejbohatší Čech nebo nejbohatší člověk na světě, a k tomu tak nějak pořád mířím. Nevím, zda se mi to podaří, ale určitě se o to alespoň pokusím. V mém plánu ale nejde jenom o fond. Chci se trochu více rozkročit.

Jaké tedy plánujete další aktivity?

Rozhodně bych chtěl také dělat nějaký hmatatelnější byznys. Koupit továrnu, elektrárnu, sklady, obchody, cokoliv, co je hmatatelné. Zkrátka plánuju diverzifikovat svoje osobní portfolio.

Jak jste se k obchodování na burze vlastně dostal?

Na střední škole jsem chodil do Hradce Králové. Šlo o soukromou školu, kde jsme mohli mít při vyučování u sebe počítače. Jednoho dne na mě tam vyskočil banner tradingové společnosti Plus 500 a já si začal zjišťovat o co tam vlastně jde. Navíc jsem byl fanoušek Formule 1, kterou ještě tehdy sponzorovala brokerská společnost XTB. Takže díky tomuhle jsem na střední škole v patnácti letech objevil burzovní svět. A ten mne pohltil.

V té době jste byl nezletilý. Jak jste mohl obchodovat?

Pracoval jsem hlavně přes zahraniční účty. Ty mají tu výhodu, že se registrace dají dělat jednoduše přes internet. Člověk nemusí nikam chodit a něco podepisovat. Vždycky jsem tam vypisoval údaje mojí mamky, která o tom asi ani nevěděla. První peníze, co jsem si tam nahrál, bylo asi 70 tisíc korun. Ty jsem si vydělal na brigádách, protože už asi od třinácti jsem chodil pracovat do lesa. O víkendech jsme s bráchou dělali oplocenky a příkopy proti zvěři.

A jak Váš byznys pokračoval?

Do maturity jsem dělal jenom burzu. Při střední škole jsem ještě s rodiči otevřel obchod s botami značky Scholl, který jsem měl na starosti. Nakonec jsem se o něj staral dva roky. Během toho jsem začal jezdit na mezinárodní tradingový konference, třeba na Money Expo a všechno se zdálo skvělé. Jenže pak jsem prodělal všechny své investované peníze. Pamatuju si to naprosto přesně. Bylo to 18. března, na moje narozeniny, po vyhlášení úrokových sazeb FEDu. Protože jsem měl narozeniny, tak jsem ten den moc neřešil obchody, šel jsem se projet na kole a chtěl jsem si ten den prostě užít. Bohužel počítač jsem nechal s otevřenými obchody zapnutý na stole, a samy od sebe se mi ty obchody zavřely, když jsem nebyl doma. Přišel jsem tehdy o všechny dosavadní zisky, ale i o všechny investované peníze. To bylo snad poprvé, kdy jsem brečel kvůli penězům. Tehdy, ke konci střední, jsem měl na účtu už třeba milion. No nějak jsem se z toho oklepal, na brigádách jsem vydělal další peníze a ty jsem zase nalil do tradingu a začal jsem znovu obchodovat.

To ale nebyl jediný krach, který Vás potkal, ne?

Nakonec jsme se rozhodl, že se kvůli obchodování přestěhuju do Prahy, kde jsem chtěl navštěvovat nějaký kurzy pro tradery. A to jsem také udělal. Při těch kurzech jsem ale zjistil, že se nás snaží zlepšovat lidé, kteří reálně nikdy úspěšně neobchodovali. Tohle zjištění mě pořádně naštvalo a já se rozhodl, že všem těmhle chytrákům, co reálně nic neumějí, ukážu, jak se to skutečně dělá. Začal jsem být do obchodů strašně hrrr, porušoval jsem zásady, které jsem si před tím dal. Nedržel jsem se systému obchodování, který mi fungoval, protože jsem chtěl vydělat strašně moc a strašně rychle. Dopadlo to tak, že jsem znova přišel úplně o všechno.

A co se dělo dál?

No abych měl na jídlo a na nájem, tak jsem začal chodit na brigády. Po nocích jsem dělal inventury mezi regálama v supermarketech. To byla velká škola života. Nakonec se mi podařilo vydělat dost, aby mi něco zbylo i na další obchodování. Tentokrát jsem se ale už držel svého osvědčeného systému a netlačil jsem moc na pilu. A postupně jsem se vrátil do hry, začal jsem zase vydělávat, že jsem po několika měsících mohl s brigádama po nocích zase skončit a věnovat se jen tradingu.

Takže byznysový happy end?

Konec ještě určitě ne, pořád se cítím, že jsem vlastně na začátku. Myslím si, že vím, jak správně obchodovat a když se budu držet svých zásad, tak by to mělo fungovat. Ale moc se těším, až začnu byznysově řešit i jiné věci, než jen burzu. A tak doufám, že o mně ještě uslyšíte.

Podobné články

Doporučujeme

Další články