Minulý rok byla po dvaceti letech spatřena nebetyčně roztomilá pišťucha kazašská. Nadšení však převážil smutek z rychlosti, s jakou se z přírody ztrácí.
Pišťuchu kazašskou (Ochotona iliensis) vyfotil v červenci 2014 čínský vědec a ochránce přírody Li Weidong, který výzkumu tohoto maličkého a nepolapitelného tvora věnuje velkou část svého života i svých financí. Objevil ji už v roce 1983 a pojmenoval ji po svém rodném městě - Pika Ili. Naposledy ji pak spatřil o sedm let později a podle jeho odhadů se od té doby počet jedinců tohoto druhu snížil o 70 %. Dnes je jich méně než tisíc.
Tento pouze 20 cm dlouhý savec je doma v nepřístupných částech čínských Nebeských hor - pohoří Ťan-šan, které se táhne podél hranic Číny, Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Žije ve svažitých, holých skalních stěnách a živí se trávou ve vysokých polohách. Podle pana Li jsou tato místa zasažena globálním oteplováním. Kvůli rostoucím teplotám totiž ustupují ledovce a nadmořská výška stálého sněhu tu stoupá. Pišťuchy jsou proto nuceny ustupovat k vrcholkům - z původních stanovišť ve výškách mezi 3200 až 3400 metrů nad mořem do dnešních výšek kolem 4100 metrů.„Nemají kam dál ustupovat,“ říká Li.
Pišťucha kazašská byla v roce 2008 prohlášena Mezinárodním svazem ochrany přírody za ohrožený druh, neexistuje ovšem žádná oficiální organizace nebo tým, který by se věnoval jejich studiu a ochraně.„Objevil jsem tento druh a sledoval jsem, jak se stával ohroženým,“ řekl CNN. „Jestli před mýma očima vyhyne, budu se cítit opravdu vinným.“
Od objevení tohoto mrňouse vedl Li s kolegy několik výzkumů, včetně sčítání jeho příslušníků na 14 různých místech. V roce 1992 nicméně studium pišťuchu opustil, aby mohl pracovat v Sin-ťiangské akademii ochrany životního prostředí v místní metropoli Urumči. Od té doby pišťuchy nikdo neviděl a pan Li provedl se skupinou dobrovolníků nové sčítání až v letech 2002 a 2003. Díky analýze trusových a sněhových stop ke svému zděšení zjistil dramatický pokles populce pišťuch a navrhl jejich zapis mezi ohrožené druhy.
V minulém roce dal dohromady skupinu dvaceti dobrovolníků, a tentokrát se podařilo pišťuchu spatřit. Přelézala Liovu nohu právě ve chvíli, kdy se ji snažil vyfotit. Výsledkem exkurze byl však bohužel neblahý odhad, že příslušníků tohoto druhu je už jen necelá tisícovka.„Tento drobný druh může být kdykoli vyhuben. Už se nevyskytuje na místech, kde dřív býval,“ říká pan Li. Ten do jeho výzkumu během tří dekád zainvestoval ze svých peněz více než 32 000$ a další peníze získává prostřednictvím darů a příležitostných grantů organizací, jako je Mezinárodní svaz ochrany přírody.
Nejvíce ho ale rmoutí nedostatek oficiálního uznání pro pišťuchu kazašskou, která stále není zapsanáv Čínském seznamu divoké přírody pod speciální ochranou státu , který je součástí Zákonu na ochranu přírody z roku 1988 a dosud nebyl aktualizovaný. „Je mi skoro 60 let a brzo už nebudu schopen lézt na Nebeské hory,“ řekl pan Li CNN. „Proto opravdu doufám, že se studiu a ochraně pišťuchy kazašské bude nějaká organizace věnovat.“ Pan Li nedoufá sám.
Podobnou dávku radosti i smutku si můžete naložit TADY.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
