Počátky terorismu v Čechách: Anarchisté odpálili granát v centru Prahy, nakonec je zachránila amnestie – G.cz
Vyhledávání

Počátky terorismu v Čechách: Anarchisté odpálili granát v centru Prahy, nakonec je zachránila amnestie

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Když se řekne český terorismus, všem se automaticky vybaví zfanatizovaný senior a velký fanoušek SPD pan Balda, který v roce 2017 kácel stromy pod koleje. Historie však popisuje jinou událost, a to mnohem starší, už z roku 1869, při které se český anarchista a novinář Čeněk Körber společně se svým bratrem Vilémem rozhodli odpálit bombu přímo před budovou pražského policejního ředitelství.

Martin Miko
Martin Miko 11.6.2020, 12:18

Granát vymlátil okna a vzbudil půl Prahy

I když se zdá, že terorismus je doménou posledních zhruba sto let, tak opak je pravdou. Už v dobách Říše římské byl využíván jako součást vojenské taktiky, nicméně svůj pravý význam získal až během Francouzské revoluce v souvislosti s takzvanou vládou teroru. Od druhé poloviny 19. století byl využíván primárně anarchistickými skupinami, které se rozhodly šířit propagandu činem, takže spáchání teroristické akce proti politikům nebo bezpečnostním složkám bylo jasnou volbou. Cílem bylo vybuzení mas k povstání části společnosti, což byl pravděpodobně i plán bratrů Körberů.

Kdo by to byl řekl, že první český terorista byl sociální demokrat, novinář a zároveň anarchista. Čeňkovi Körberovi se zřejmě nelíbilo fungování monarchie, a proto se společně se svým mladším bratrem Vilémem rozhodli v noci z 10. na 11. června 1869 odpálit bombu u budovy policejního ředitelství v Praze v Bartolomějské ulici. Tichou Prahou se náhle rozezněla obrovská rána, která způsobila povyk po celém hlavním městě. Ze všech čtvrtí se k místu činu začaly sjíždět policejní hlídky i rozespalí občané, kteří chtěli vědět, co se stalo. Policejní vyšetřovatelé se ihned ujmuli pátrání a poměrně rychle našli několik střepů z vybuchnuté pumy v malém sklepním výklenku pod oknem blízkého domu.

Po rozednění se začalo vyšetřovat, co se přesně stalo. Po důkladnějším prošetření místa činu se ukázalo, že výbuch způsobil granát, který v minulosti používala i armáda. Při počítání škod se zjistilo, že granát zničil 17 okenních tabulí na budově policejního ředitelství a dalších 14 v protější budově, kde byla tehdy kavárna.

Tento čin se rozhodně nestal náhodou, a proto policie vyhlásila hned o den později pátrání po pachatelích a navíc vypsala odměnu ve výši tisíc zlatých za informace, které vyšetřovatele dovedou k jejich dopadení. Netrvalo dlouho a policie zatkla kromě bratrů Körberů i studenta Františka Kolacího a úředníka Aloise Grossmana. Všichni čtyři měli jedno společné znamení. Patřili totiž k tajnému spolku Blaník. Na základě vyšetřování 31. ledna 1870 nakonec proběhlo soudní líčení se šesti obžalovanými. Ukázalo se, že výbuch granátu nezpůsobil v podstatě žádné škody kromě pár rozbitých oken. Problém byl samozřejmě v tom, že puma vybuchla přímo před budovou policejního ředitelství. Všichni byli nakonec obžalováni z velezrady, za což byly tehdy poměrně velké tresty. Čeněk Körber byl navíc obžalován za urážky panovníka, rušení veřejného pořádku a falšování mincí, což mu příliš u soudu nepomohlo. Není divu, že státní žalobce Rapp navrhoval pro všechny tresty ve výši 12 až 16 let.

Díky schopnému právníkovi, kterým nebyl nikdo jiný než JUDr. Antonín Čížek, se nakonec dočkali teroristé mnohem menších trestů. Například Vilém Körber si mohl odsedět až 12 let za mřížemi, ale nakonec z toho bylo jen 7 měsíců za rušení veřejného pokoje. Naproti tomu Čeněk Körber měl strávit ve vězení 9 let. František Kolací byl propuštěn na svobodu po složení kauce 1000 zlatých a ostatní byli zproštěni obžaloby. Ovšem vše se změnilo v únoru 1871 díky nové politické situaci. Ve Vídni bylo zvoleno nové ministerstvo, jehož předsedou se stal Karl Sigmund hrabě Mohenwarth a jeho prvním činem byla amnestie pro politické trestance.

Dodnes je tato událost považována za první teroristický útok v Českých zemích.

Podobné články

Doporučujeme

Další články