Před sedmatřiceti lety se v jaderné elektrárně na severu Ukrajiny stala nehoda, která způsobila jednu z největších katastrof moderní historie. Nemluvě o tom, že to byla vůbec první katastrofa svého typu. Sovětský svaz tenkrát musel řešit problém, kterému nečelil nikdy nikdo v historii planety. A Černobyl od té doby zlobit nepřestal.
Zóna
Lidstvo je událostmi, které se v Černobylu odehrály před více než třiceti lety dodnes naprosto fascinováno. A ona fascinace nekončí jenom u výbuchu, urputné snaze zabránit šíření radiace a pokusům sovětských úřadů všechno zatlouct. To vytržení, ten hrůzyplný úžas, který černobylská elektrárna vytvořila té dubnové noci v roce 1986, se pomalu snesl a ulpěl na celém širém okolí. Společně s radiací.
Ohromné území, které kdysi patřilo člověku, je dnes opuštěné a vylidněné. Vegetace a zvířata se pomalu derou do míst, které jim člověk před lety sebral a přestože rozpadající se sídliště a opuštěné byty dýchají na návštěvníky zetlelou sovětskou šedí, všechno působí jedovatě a nebezpečně. To vše pod dohledem prázdných komunistických hesel, soch, obrazů a bust.
Až do pandemie koronaviru panoval v zóně celkem čilý cestovní ruch a místní ze širokého okolí na téhle podivné atrakci vydělávali. Spousta lidí na světě se chce podívat na místo jako Černobyl. Respektive na Černobyl. Na světě není žádné jiné místo, které by se historií a atmosférou jenom trochu přibližovalo tomu, co se nachází v zóně. Ale až do začátku dubna se kolem černobylské elektrárny nehnula ani noha, turisti nikde, všichni v karanténě.
A možná to bylo dobře, protože, jak víte, vypukl požár.
Hořící popelnice světa
První požár založil žhář, kterého se podařilo najít a zatknout, přikrmil ho místní, který vysypal odpadky na louku a zapálil je. Velmi Ukrajina, velmi Ukrajina. Údajně chytla tráva a on sám se pokoušel šíření ohně zastavit, ale nepodařilo se mu to včas, takže oheň se rozšířil k lesu. Hospodáři hrozí až pět let vězení.
Jistě, dobrá zpráva je, že uvnitř zóny není tolik lidí, takže se neocitne tolik životů v nebezpečí. Špatnou zprávou bylo to, že oheň postupoval směrem k bývalé elektrárně, skladu radioaktivního odpadu a muničnímu skladu, který tam má armáda. Protože kde jinde byste chtěli mít muniční sklad než v radioaktivním lese.
Tisícovky hasičů za pomoci letadel a vrtulníků bojovaly s ohněm skoro dva týdny a podařilo se jim ho zastavit předtím, než dorazil k nebezpečným lokacím. I tak radiace na některých místech vystřelila nahoru. A ještě teď jsou na některých místech tlející ohniska, která doutnají a sem tam chytnou, takže požárníci pravidelně monitorují oblast.
Ukrajina, Bělorusko a vlastně celý svět se zatajeným dechem sledoval, jak to dopadne. To nám říká jedno, Černobyl nejspíš nikdy nebude úplně zahojená rána. Je to zarudlá, nezdravě vypadající jizva, která občas bolí a musíte na ni vždycky dávat pozor.
A pokud vás elektrárna a celá zóna fascinují tak jako nás, podívejte se do naší galerie. Máme tam pro vás tipy na filmy, seriály a hry, ve kterých můžete ležet, dokud se nebudete zase moct vydat na výlet na Ukrajinu.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
Komerční článek
