Po stopách operace Overlord: Tam, kde probíhal "nejdelší den" druhé světové války, je nyní ticho a sad bílých křížů – G.cz
Vyhledávání

Po stopách operace Overlord: Tam, kde probíhal "nejdelší den" druhé světové války, je nyní ticho a sad bílých křížů

+ DALŠÍCH 16 FOTEK + DALŠÍCH 17 FOTEK

Dnes slavíme Den vítězství. 8. května si připomínáme konec druhé světové války, konfliktu, který změnil chod světa. A mohl ho změnit ještě víc, kdyby tenkrát vyhrál ten kníratý pán z Německa. Naštěstí nevyhrál, a to mimo jiné i díky operaci Overlord, kterou odstartovala Bitva o Normandii, jež zvrátila průběh války ve prospěch Spojenců. V dnešní sváteční den jsme se rozhodli vás na slavné vyloďovací pláže virtuálně zavést...

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 8.5.2020, 09:18

Nejdelší den

... I tak se přezdívá operaci Overlord. Den D - vylodění v Normandii odstartovalo 6. června 1944 pečlivě chystanou a velmi riskantní akci Spojenců, o které předem věděli, že je bude stát mnoho, ale také díky ní mohou mnoho získat. Vítězství. Nebo alespoň posun k němu. A protože právě to si dnes, 8. května, připomínáme, rozhodli jsme se zavzpomínat právě i na jednu z událostí, která k němu nakonec vedla.

Bitva o Normandii kromě vylodění zahrnovala i bitvu o tento kus Evropy a výsadky desetitisíců parašutistů, které k úspěchu akce přispěly taktéž nemalým dílem. Ten ale ovlivnila celá řada faktorů, například výhoda překvapení na straně Spojenců, kteří se výborně připravili a měli zdrcující převahu, ovšem také činnost dobře organizovaného francouzského odboje i úspěšná spojenecká dezinformační kampaň - sám Hitler ještě dokonce několik dnů po dni D věřil, že invaze proběhne na Pas-de-Calais.

Spojenecké vítězství prolomilo Hitlerův Atlantický val a znovu otevřelo v severní Francii západní frontu, tam na pobřeží Normandie ho ale Američané, Britové a Kanaďané vykoupily krvavě. Vyloďovacích pláží bylo celkem pět - Utah a Omaha byly určeny americkým jednotkám, Gold a Sword britským a Juno kanadským. Ztráty na obou stranách čítaly titisíce mužů. Někteří vojáci přes neustálou palbu z nepřátelského opevnění nestihli ani vystoupit z vyloďovacího člunu a pokud ano, čekala je cesta přes nebezpečný a otevřený prostor pláže a následně zdolání útesu.

Památka všech, kteří tam tehdy zahynuli, si tak zaslouží pravidelnou vzpomínku, respekt a úctu. V rámci naší již pravidelné víkendové cestovatelské rubriky to můžete udělat malou virtuální vycházkou právě po vyloďovacích plážích - ale nejen po nich...

Dnes to tam vypadá klidně. Travnaté útesy s krásným výhledem na oceán sem tam naruší betonový výstupek - pomyslná střecha bunkrů a střílen, které bývaly součástí německého opevnění normandského pobřeží. Návštěvníci si mohou místa důkladně prohlédnout a často narazí i na vystavenou vojenskou techniku - tanky, kanóny, obrněné transportéry. Pochopitelně je tu i řada muzeí, které průběh všech vojenských akcí v západní Evropě, k nimž došlo mezi lety 1944 a 1945, důkladně mapují.

Pokud ovšem chcete pocítit místní atmosféru v celé její tíze, můžete (a z úcty k mrtvým byste i měli) navštívit vojenské hřbitovy, kterých je v oblasti opravdu, opravdu hodně. Jedním z největších je Americký vojenský hřbitov a památník v Colleville-sur-Mere, který leží nedaleko pláže Omaha a čítá 9 388 pomníků. Osobně jen pár zážitků hodnotím tak, že už si je budu pamatovat do konce života a návštěva tohoto místa posledního odpočinku tisíců hrdinů mezi ně rozhodně patří.

Ačkoliv jsem Normandii naposledy navštívila před 12 lety, dodnes si vybavuji tu šílenou frontu turistů, která mě okamžitě dost znechutila. Nikdy nezapomenu na ten moment, kdy jsem se s partou Japonců naštvaně procpala vstupním turniketem a najednou vylezla do absolutního ticha a klidu a zcela mě to ochromilo. Všichni ostatní návštěvníci jako by zmizeli, tak obrovské to tam je. A kam až člověk dohlédne je jenom zelená a bílá.

Věnujme tedy dnes všem těm hochům z Normandie, ale i dalším, kteří bojovali a padli ve druhé světové válce, dnes byť jen krátkou myšlenku. Nebýt jich, svět, jaký máme dnes, by tu spíš nebyl. Jistě, zejména v poslední době se může zdát, že za moc nestojí, ale kdyby to tenkrát ve Francii dopadlo jinak, bylo by to teď mnohem, mnohem horší. To je celkem jisté.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu