Dnes je to 79 let, kdy nacisté naposledy použili v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau plynovou komoru. Právě v tomto koncentračním táboře, který je u nás známý spíše pod názvem Osvětim–Březinka, skončily životy více než 1,4 milionů lidí, z 90 % Židů, téměř ze všech evropských států. Většina z nich zahynula právě v plynových komorách. Tyto údaje uvádí státní muzeum Auschwitz-Birkenau. Historie plynové komory coby smrtícího zařízení je ale delší a původní využití bylo jasnou předzvěstí dalších zrůdností, ke kterým posléze sloužila.
Plynové komory používali už ve 20. letech minulého století Američané pro vykonání trestu smrti. V některých amerických státech je tento způsob dodnes povolený jako jedna z alternativ pro popravu. Zrůdný způsob využití jim ale definitivně vtiskli nacisté.
Plynem se likvidovali postižení Němci
Nacisté svoji první plynovou komoru vyprojektovali pro likvidaci nemocných z léčeben, přednostně Židů, v rámci tajného programu T4. Za tímto označením se skrývá tajný program vyvražďování postižených lidí v nacistickém Německu. Ideologicky byl založen na nacistické nauce o „rasové hygieně“. Systematické vyvražďování postižených bylo zahájeno v roce 1939, k jeho oficiálnímu ukončení došlo v roce 1941 po protestech, které iniciovali představitelé katolické církve.
Ve skutečnosti program ovšem skrytě pokračoval dál, a to až do konečné porážky Německa. Celkem bylo v letech 1939–1945 povražděno asi 200–250 tisíc postižených. T4 je zkratka berlínské adresy, na níž sídlilo vedení zodpovědné za průběh programu – Tiergartenstraße 4. Právě protesty proti tomuto programu mohly být i důvodem, proč mnoho vyhlazovacích táborů budovali nacisté mimo území Německa.
Předchůdci plynových komor v likvidačních táborech byly pojízdné plynové komory umístěné v nákladních automobilech. Těchto vozů bylo ve velkém měřítku používáno ve vyhlazovacím táboře Chełmno. Právě v tomto táboře a tímto krutým způsobem zahynulo celkem 82 lidických dětí, které byly do Chełmna převezeny poté, co nacisté obec Lidice zlikvidovali v důsledku heydrichiády.
Obec byla vypálena a dokonale srovnána se zemí. Dnes na místě původních Lidic stojí Památník Lidice. Tragický osud lidických dětí připomíná bronzové sousoší sochařky Marie Uchytilové, které je zároveň připomínkou všech dětských obětí války. Po válce se přeživší děti z Lidic s vynaložením velkého úsilí podařilo v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit jejich příbuzným. Vrátilo se jich však pouze 17.
A tady si přečtěte o osudech těch, kterým se z tábora smrti v Osvětimi podařilo utéct.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
