Vinnetou a Pierre Brice. Hrdina našeho dětství a herec, který jej ztvárnil na filmovém plátně, jako by splynuli v jednu fenomenální postavu. Co však dělal Brice před tím, než se stal náčelníkem Apačů? Mimo jiné narukoval do cizinecké legie a při bojích v Indočíně se ocitl tváří tvář smrti. Na jaké hrůzy se mu nikdy nepodařilo zapomenout?

Václav Roman 1.7.2019, 18:00

Jaký otec, takový syn

Pierre Louis Baron de Bris, jak se budoucí filmový náčelník Apačů jmenoval skutečným jménem, se narodil 6. února 1929 ve francouzském městě Brest. Vřava druhé světové války vypukla, když mu bylo deset let. Jeho otec byl námořnický důstojník a kladl velký důraz na vlastenectví. Byl pro Pierra velkým vzorem a ten později kráčel v jeho šlépějích.

Pierrův otec se stal členem francouzsko-belgického hnutí odporu a jeho syn jej v už v 15 letech napodobil a vstoupil do hnutí Résistance také. Když v roce 1944 došlo k bombardování Brestu Spojenci, pomáhal Pierre s vyprošťováním raněných. Kromě toho působil jako poslíček a doručoval šifrované zprávy.

Rodiče pro něj neplánovali vojenskou kariéru, viděli ho jako architekta. Mladému Pierrovi se však vryla válka hluboko pod kůži. Byl odhodlán bojovat i po válce, opatřil si tedy falešné doklady, utekl z domova a nastoupil na válečnou stezku. Ono je totiž pořád kde bojovat.

„Bylo to v roce 1948. Byl jsem skoro dospělý. Naši nepřátelé byli krutí, ale takoví jsme byli i my,“ vzpomínal jednou na německé televizní stanici ARD. Jako devatenáctiletý bojoval v severní Africe i v Indočíně. Dostal se do hodně nebezpečných situací, z nichž vyšel bez zranění. Dokonce přežil i výbuch miny.

Z války se možná vrátil i díky tomu, že dodržoval pravidlo „zabij, nebo budeš zabit“, kvůli čemuž si z bojů odnesl psychické trauma. Ještě dlouho poté, co sešel z válečné stezky a dal se k filmu, vzpomínal na to, že má na svědomí životy tří lidí. Nikdy se s tímto traumatem úplně nevyrovnal.

GALERIE Pierre Brice jako náčelník Apačů