1. Zdatný novinář

Jiří Dienstbier vystudoval žurnalistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a stal se z něj úspěšný novinář, o čemž svědčí skutečnost, že více než deset let zastával pozici zahraničně-politického redaktora Československého rozhlasu. Mj. byl zpravodajem v západní Evropě, v USA a na Dálném východě. Jako mladý reportér napsal dokumentární knihu „Noc začala ve tři ráno“, v níž zachytil události, ke kterým došlo na přelomu let 1965 – 1966 v Indonésii, kde byla situace po nevydařené pokusu o levicový převrat hodně bouřlivá. Během následných protikomunistických pogromů měl zemřít až milion lidí. Jiří Dienstbier ze zahraniční redakce Československého rozhlasu byl v Jakartě přítomen a z rozhlasu bylo možno slyšet třeba: „Tady je Jakarta, Indonésie, březen 1966.“

2. Změna je život

Jiří Dienstbier se narodil 20. dubna 1937 na Kladně jako syn primáře kladenské nemocnice Jiřího Dienstbiera. V roce 1958, ještě v době studií žurnalistiky, vstoupil do Komunistické strany Československa. V 60. letech se pak zapojil do demokratizačního procesu, pražské jaro však ukončila v srpnu 1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy. Po událostech roku 1968 byl Dienstbier vyloučen z KSČ i Svazu novinářů a současně vyhozen ze zaměstnaní v rozhlase. Navíc mu bylo zakázáno vykonávat novinářskou profesi, jeho život se veskrze změnil. Někdejší novinář se živil různě, byl například nočním hlídačem nebo topičem.

3. Vězněný chartista

Jiří Dienstbier stál u zrodu Charty 77 a stal se jedním z jejích prvních signatářů. Také byl jejím mluvčím, a to hned dvakrát. Poprvé v roce 1979, podruhé pak v roce 1985. Kromě toho přispěl k založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), v němž také působil. Vystupoval proti totalitnímu režimu velmi významně, až překročil pověstnou mez a dostal se před soud. Ve vězení strávil celkem tři roky, spolu s ním seděl i Václav Benda a Václav Havel. Právě Havel, který zemřel ve stejném roce jako Dienstbier, na svého kamaráda při příležitosti jeho úmrtí zavzpomínal: „S ním a s Václavem Bendou jsem byl svého času ve vězení a i v nejtěžších chvílích nás posiloval svou stále dobrou náladou."

4. Stříhal železnou oponu

Po listopadu 1989 se stal prvním československým ministrem zahraničí. Byl jím jmenován hned v prosinci 1989 Za něj padala železná opona, naši zemi opouštěla sovětská vojska, z hranic mizely ostnaté dráty. Někdejší šéf německé diplomacie Guido Westerwelle v době úmrtí Jiří Dienstbiera v kondolenčním dopise uvedl, že Dienstbier spolu s Hansem-Dietrichem Genscherem stříhali železnou oponu na německo-české hranici a německá strana nikdy nezapomene na jeho přínos k usmíření českého a německého národa. Dienstbier byl ministrem zahraničí jak v první vládě Mariána Čalfy, tak v té druhé. Současně byl také místopředsedou vlády.

5. Politická příslušnost

V roce 1989 působil krátce jako mluvčí Občanského fóra, po jeho rozpadu v roce 1991 přešel do středového Občanského hnutí, které se později transformovalo ve stranu Svobodní demokraté. Do senátních voleb v roce 2008 šel jako nestraník na kandidátce ČSSD. O přízeň voličů se pokoušel na Kladensku a uspěl.

GALERIE Frajer Jiří Dienstbier starší

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

6. Frajer Dienstbier na Balkáně

Jiří Dienstbier byl mezi lety 1998 a 2001 zvláštním zpravodajem Komise pro lidská práva OSN v bývalé Jugoslávii. Velmi se zajímal o dění na Balkáně, například kritizoval NATO kvůli bombardování Jugoslávie v roce 1999, s tímto názorem zůstal osamocen. Senátor Petr Pithart o něm poznamenal: „Tento jeho několikaletý osamocený boj za pravdu proti kýči byl jedním z největších polistopadových politických výkonů v našich dějinách.“ A dodal: „On byl především velkorysý člověk. Já bych se nebál říct, že to byl frajer."

A zde o tom, že před 96 lety byl spáchán atentát na Aloise Rašína: 5 zajímavostí o prvním československém ministrovi financí.