Osm odvážných Rusů bojovalo proti okupaci ČSR. Za pár minut vzdoru strávili roky v pracovních táborech – G.cz
Vyhledávání

Osm odvážných Rusů bojovalo proti okupaci ČSR. Za pár minut vzdoru strávili roky v pracovních táborech

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 rozlítila nejen Čechoslováky, ale i řadu lidí po celém světě. Operace Dunaj definitivně ukončila snahy uvolnit atmosféru v zemi a alespoň částečně zdemokratizovat soudobý režim. Nesouhlasili s tím v Paříži, Berlíně, v Helsinkách, a dokonce i v Moskvě. Tam se ale osm statečných disidentů dočkalo pěkně tvrdého trestu za poklidné vyjádření nesouhlasu.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 25.8.2020, 11:49

Osm statečných

Uznávaný lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov, lingvistka Larisa Bogorazová, studentka Tatiana Bajevová a dělník Vladimir Dremljuga. To byla parta osmi statečných Rusů, kteří 25. srpna 1968 vyrazili přímo doprostřed Rudého náměstí v Moskvě vyjádřit nesouhlas s okupací Českoskoslovenska.

Představitelé ruského disentu se tak zařadili mezi lidi všude po světě, kteří tehdy v průběhu týdne po zahájení tzv. operace Dunaj pořádali demonstrace a protestní průvody na podporu relativně malého státu v srdci Evropy, který se usilovně snažil o alespoň částečnou demokratizaci tvrdě totalitního komunistického režimu. Zatímco ale v Paříži nebo v Helsinkách se tyto protestní aktivity setkaly s podporou, v centru Sovětského svazu to samozřejmě bylo přesně naopak.

Přesně v poledne se na Lobnojem meste, kamenné plošině před chrámem Vasila Blaženého, sešla skupinka intelektuálů spolu s jedním dělníkem a jednou mladičkou studentkou. Přinesli si s sebou miniaturní vlaječku Československa a několik transparentů s hesly jako „Ruce pryč od ČSSR!“, „Hanba okupantům!“ nebo „Ať žije svobodné a nezávislé Československo!“ Jen několik minut po shromáždění na náměstí přijela černá auta KGB. Osm hrdinů bylo „zpacifikováno“ a odvezeno na policejní stanici, kde byli podrobeni tvrdým výslechům a zastrašování.

Vyhnula se tomu jen Bajevová. Jednadvacetiletou blondýnku ostatní ze skupiny přesvědčili, aby tvrdila, že se na místě ocitla náhodou a s demonstrací nemá nic společného. KGB to vzala a studentka byla propuštěna z vazby. Ostatní ale skončili před soudem, kromě Gorbaněvské – tu zase zachránilo, že byla krátce po porodu.

I tak jí ale nařídili povinný pobyt na psychiatrii s „diagnózou“ schizofrenie, který dostal i Fajnberg. Zbytek odvážlivců skončil ve vyhnanství v pracovních táborech...

Po propuštění drtivá většina skupiny emigrovala. Někteří se dál podíleli na ruském samizdatu, například Litvinov, jiní nechali prohnilou vlast ležet v minulosti. Básník Delone se po třech letech v pracovním táboře v Ťumenké oblasti vrátil do Moskvy, ale hned na to zatkli jeho ženu Irinu za to, že něco vydala v samizdatu. Když se i ona dostala na svobodu, oba emigrovali do Francie. Tam ale krátce po příjezdu Delone nečekaně v pouhých 35 letech zemřel na infarkt.

Gorbaněvská, jež po opuštění léčebny zůstala v Rusku a zemi opustila až v roce 1975, se pak v roce 2013 účastnila demonstrace, která tu původní z roku 1968 měla připomínat. Akce u příležitosti 45. výročí statečného činu původní osmy byla tehdy rozehnána ruskou policií a všech 10 účastníků bylo zadrženo. Gorbaněvská ale pro svou slávu, zásluhy a vysoký věk vyvázla. Dva měsíce na to byla v Praze, kterou po listopadu 1989 pravidelně navštěvovala, vyznamenána Zlatou medailí Univerzity Karlovy. Zemřela měsíc poté.

Podobné články

Doporučujeme

Další články