Před 74 lety oficiálně vznikly takzvané Lidové milice, které ve své době byly k dispozici nastupujícím komunistům. Úkolem Lidových milic bylo primárně chránit socialismus a plnit příkazy Komunistické strany Československa, což se jim úspěšně dařilo až do pádu komunistického režimu. Ve skutečnosti se v podstatě jednalo o ozbrojené dělníky, kteří disponovali samopaly, puškami a pistolemi.
Lidové milice sloužily straně
Věřili byste tomu, že v roce 1989 bylo v Československu přes 84 tisíc milicionářů, kteří zasahovali například i při demonstracích během Palachova týdne? Tehdy Lidové milice disponovaly poměrně slušným arzenálem zbraní, který v prosinci 1989 čítal například 70 000 pušek, 7 tisíc samopalů, 20 tisíc pistolí nebo 80 milionů kusů všemožné munice. Zní to děsivě, že tehdejší komunistická moc nechala vyzbrojit svou vlastní stranickou armádu složenou z dělníků tak obrovským množstvím zbraní a munice. Tato stranická armáda navíc neměla žádnou oporu v zákoně a přezdívalo se jí ozbrojená pěst dělnické třídy. Lidové milice měly sice původně bránit továrny před sabotéry a diverzanty, avšak následně se ukázalo, že jejich hlavním úkolem je zabránit návratu předúnorových poměrů.
I díky Lidovým milicím se dařilo komunistům zůstat u moci skoro 42 let, avšak svou nejdůležitější roli sehrály v roce 1948 při ovládnutí Prahy. Tehdy však už bylo o politické moci rozhodnuto, jenže při následných demonstracích, které organizovala opozice, zasáhly LM a nepokoje rozprášily. Tehdy poprvé Lidové milice skutečně zasáhly proti vysokoškolským studentům, kteří pochodovali směrem k Pražskému hradu v rámci podpory prezidenta Edvarda Beneše. Demonstraci následně rozehnaly stovky milicionářů, kteří se studentům nemilosrdně postavili.
Podruhé zakročily Lidové milice v roce 1953 při nepokojích v Plzni v rámci měnové reformy. Na první výročí srpnové okupace se milicionáři nebáli znovu zasáhnout, a to mnohem nemilosrdněji než doposud. V rámci demonstrace bylo nasazeno kromě jednotek VB a vojenské síly i přes 27 tisíc členů LM, kteří se postavili demonstrantům. Tehdy zemřelo minimálně 5 osob kvůli vině milicionářů.
Lidové milice zasahovaly i v roce 1989 při demonstracích v rámci Palachova týdne. Nasazeno jich bylo 40 tisíc. Milicionáři se nebáli útočit ani 21. srpna 1989 či 28. října 1989. V rámci rozpadu komunistického režimu v Československu se následně KSČ rozhodla, že po 17. listopadu 1989 Lidové milice nechá rozpustit.
Každý, kdo se chtěl stát členem Lidových milic se musel zúčastnit výcviku, školení i pravidelného cvičení, jinak mu hrozilo vyloučení. Členství v LM bylo samozřejmě dobrovolné, avšak členství zahrnovalo i závazky a pravidla. V roce 1950 byl počet členů LM na vrcholu. Tehdy se do dělnické bojové jednotky zapojilo neuvěřitelných 150 tisíc osob. Jinak se však za dobu své existence pohyboval počet členů okolo 80 tisíc.
I takové bylo socialistické Československo.
Podobné články
Doporučujeme
